Jednokolové volby do Senátu? Návrh dostal v horní komoře šanci

Volební změna by podle jejího iniciátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD) výběr senátorů zatraktivnila a mohla by zvýšit volební účast. Změnu navrhlo 14 předkladatelů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelených i ANO. Poukazovali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent.

Kritici hlavně z ODS se obávali, že změna bude pro voliče příliš složitá. Připomínali, že v Evropě se s výjimkou irských prezidentských voleb nepoužívá. Návrh počítá s tím, že nově by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném hlasovacím lístku. Každý volič by pak měl očíslováním určit jejich pořadí podle svých sympatií. Povinně by měl označit nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný. Právě to oponenti návrhu také vytýkali.

Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě by se mezi úspěšnější kandidáty přerozdělovaly hlasy odevzdané nejméně úspěšnému adeptovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal ten kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.

Tento systém hlasování nabízí podle předkladatelů reprezentativnější výsledky než jednokolový většinový systém, neboť lépe odráží názory voličů. Při systému relativní většiny, který je uplatňován například při volbách do britského parlamentu, může být teoreticky při větším počtu kandidátů zvolen i adept s podporou například 13 procent voličů.