Sněmovna podpořila návrh SPD zvýšit odpovědnost úředníků, KSČM neuspěla s předlohou proti přeběhlíkům

V novele zákona o majetku ČR SPD navrhuje, aby úředníci svěřený majetek spravovali s péčí řádného hospodáře. Vláda sice s návrhem vyslovila letos v únoru nesouhlas, návrh na zamítnutí však dnes ve Sněmovně nezazněl a poslanci ho propustili do dalšího projednávání.

Předseda SPD Tomio Okamura před poslanci řekl, že tato problematika je již legislativně upravena, podle něj však málo viditelným a nejednoznačným způsobem, který dává mnoho prostoru ke spekulacím a neefektivitě při vymáhání náhrady škody. Na nutnost upřesnění navrhované povinnosti ukazuje podle Okamury řada kauz z minulosti, které řeší Nejvyšší kontrolní úřad nebo policie a u nichž nebyla možnost určit odpovědnost jednotlivých osob.

Poslankyně vládního hnutí ANO a bývalá ministryně spravedlnost Helena Válková řekla, že myšlenka je dobrá. Její provedení však podle ní vyžaduje upřesnění a propojení s dalšími právními předpisy.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku argumentovala tím, že navrhovaná právní úprava se jeví jako nadbytečná, neboť vymezení nezbytných povinností při hospodaření s majetkem státu je zákonem upraveno dostatečně, jednoznačně a přehledně. Vládní legislativci navíc upozornili na nejasný vztah navrhovaného spravování majetku s péčí řádného hospodáře k nynější zákonné povinnosti starat se o něj s odbornou péčí.

Komunisté neuspěli s předlohou proti stranickému přeběhlictví

Kritici předlohy o zániku poukazovali obdobně jako vláda na její rozpor s ústavou. „Máme volný mandát," podotkl zpravodaj Jan Chvojka (ČSSD). Marek Výborný z KDU-ČSL připomněl, že poslanci a senátoři vykonávají mandát z ústavy osobně a nejsou vázáni žádnými příkazy. Podle Válkové by úprava proti přeběhlictví významně změnila ústavní systém.

Sněmovna podpořila návrh Marka Bendy (ODS) na zamítnutí novely hlasy 125 ze 151 přítomných členů. „Je zbytečné se trápit touto ústavní změnou, která stejně nemá šanci projít," zdůvodnil Benda svůj návrh.

Přeběhlictví podle komunistů narušuje důvěru lidí v politiku i fungování ústavního systému. Jde podle nich o „výpověď plné moci" kandidáta vůči voliči a o porušení závazku vůči politické straně nebo hnutí. Do ústavy proto KSČM chtěla zařadit ustanovení, podle kterého by mandát zákonodárce mohl zaniknout „ztrátou". Podrobnosti by stanovily jednací řády obou parlamentních komor.