Akademie věd kritizuje škrty v rozpočtu na příští rok

Praha - Zástupci Akademie věd (AV ČR) nesouhlasí se snížením peněz na vědu příští rok, se kterým počítá aktuální návrh vládní rady pro výzkum. Je 36 miliard korun, což je o jednu miliardu korun méně, než ve střednědobém výhledu slíbila minulá vláda. Akademie chce oproti aktuálnímu návrhu navíc 82 milionů korun pro rok 2019. Zástupcům této instituce také vadí zkrácení letošního rozpočtu o 100 milionů korun. Uvedla to ve svém projevu na dnešním zasedání Akademického sněmu předsedkyně Eva Zažímalová.

Deník Shopaholičky

"Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou radou vlády na léta 2019-2021 nesouhlasí. Na rok 2019 požadujeme oproti schválenému střednědobému výhledu navíc 82 milionů korun a na roky následující 312, respektive 326 milionů korun," řekla předsedkyně. Současná vládní rada pro výzkum, jíž předsedá premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), počítá pro rok 2020 s výdaji na vědu ze státního rozpočtu 37,5 miliardy korun, což je stejně, kolik rada prosazovala za minulé vlády za vedení Pavla Bělobrádka.

Zažímalová upozornila také na to, že pro letošní rok přišla Akademie věd zásahem vlády o 100 milionů korun, a to bez toho, že by tuto změnu projednala rada vlády. "S tímto postupem jsme vyjádřili zásadní nesouhlas," uvedla. Sněm odpoledne přijal usnesení, že požaduje, aby při projednávání a určování rozpočtu na výzkum "bylo vždy respektováno postavení a kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace". Usnesení navrhl místopředseda AV ČR Pavel Baran, který je zároveň místopředsedou vládní rady. Hlasovalo pro něj 123 ze 134 přítomných členů sněmu.

Změny v letošním rozpočtu Akademie věd souvisí se škrty ve všech resortech. Peníze mají pokrýt slevy jízdného pro seniory a studenty. O velkou část peněz přišlo ve výzkumu také ministerstvo školství či Technologická agentura, která poskytuje účelovou podporu projektům spojujícím vědecké výsledky s praxí.

Požadavky Akademie věd pro roky 2019-2021 vycházejí ze společného prohlášení o stabilizaci systému vědy, výzkumu a inovací, které loni v květnu podepsali zástupci vlády, ministerstva školství, Akademie věd a České konference rektorů.

Loni Akademie věd hospodařila s 5,1 miliardy korun ze státního rozpočtu. Letos měla mít o 550 milionů více. Jak už dříve upozornila předsedkyně, velká část peněz jde na mandatorní výdaje, jako je například provoz laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Ročně vyjde na 210 milionů korun.

Deník Shopaholičky

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd státní rozpočet Vědci Andrej Babiš

Aktuálně se děje

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

včera

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

včera

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

včera

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

včera

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

včera

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

včera

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

včera

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

včera

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy