Praha - Zástupci Akademie věd (AV ČR) nesouhlasí se snížením peněz na vědu příští rok, se kterým počítá aktuální návrh vládní rady pro výzkum. Je 36 miliard korun, což je o jednu miliardu korun méně, než ve střednědobém výhledu slíbila minulá vláda. Akademie chce oproti aktuálnímu návrhu navíc 82 milionů korun pro rok 2019. Zástupcům této instituce také vadí zkrácení letošního rozpočtu o 100 milionů korun. Uvedla to ve svém projevu na dnešním zasedání Akademického sněmu předsedkyně Eva Zažímalová.
"Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou radou vlády na léta 2019-2021 nesouhlasí. Na rok 2019 požadujeme oproti schválenému střednědobému výhledu navíc 82 milionů korun a na roky následující 312, respektive 326 milionů korun," řekla předsedkyně. Současná vládní rada pro výzkum, jíž předsedá premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), počítá pro rok 2020 s výdaji na vědu ze státního rozpočtu 37,5 miliardy korun, což je stejně, kolik rada prosazovala za minulé vlády za vedení Pavla Bělobrádka.
Zažímalová upozornila také na to, že pro letošní rok přišla Akademie věd zásahem vlády o 100 milionů korun, a to bez toho, že by tuto změnu projednala rada vlády. "S tímto postupem jsme vyjádřili zásadní nesouhlas," uvedla. Sněm odpoledne přijal usnesení, že požaduje, aby při projednávání a určování rozpočtu na výzkum "bylo vždy respektováno postavení a kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace". Usnesení navrhl místopředseda AV ČR Pavel Baran, který je zároveň místopředsedou vládní rady. Hlasovalo pro něj 123 ze 134 přítomných členů sněmu.
Změny v letošním rozpočtu Akademie věd souvisí se škrty ve všech resortech. Peníze mají pokrýt slevy jízdného pro seniory a studenty. O velkou část peněz přišlo ve výzkumu také ministerstvo školství či Technologická agentura, která poskytuje účelovou podporu projektům spojujícím vědecké výsledky s praxí.
Požadavky Akademie věd pro roky 2019-2021 vycházejí ze společného prohlášení o stabilizaci systému vědy, výzkumu a inovací, které loni v květnu podepsali zástupci vlády, ministerstva školství, Akademie věd a České konference rektorů.
Loni Akademie věd hospodařila s 5,1 miliardy korun ze státního rozpočtu. Letos měla mít o 550 milionů více. Jak už dříve upozornila předsedkyně, velká část peněz jde na mandatorní výdaje, jako je například provoz laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Ročně vyjde na 210 milionů korun.
Související
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Jak si v letních vedrech udržet doma příjemnou teplotu? Poradili nám experti
akademie věd , státní rozpočet , Vědci , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák