Akademie věd kritizuje škrty v rozpočtu na příští rok

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

17. dubna 2018 12:20, Aktualizováno 17. dubna 2018 14:46

Věda
Věda Foto: Pixabay

Praha - Zástupci Akademie věd (AV ČR) nesouhlasí se snížením peněz na vědu příští rok, se kterým počítá aktuální návrh vládní rady pro výzkum. Je 36 miliard korun, což je o jednu miliardu korun méně, než ve střednědobém výhledu slíbila minulá vláda. Akademie chce oproti aktuálnímu návrhu navíc 82 milionů korun pro rok 2019. Zástupcům této instituce také vadí zkrácení letošního rozpočtu o 100 milionů korun. Uvedla to ve svém projevu na dnešním zasedání Akademického sněmu předsedkyně Eva Zažímalová.

"Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou radou vlády na léta 2019-2021 nesouhlasí. Na rok 2019 požadujeme oproti schválenému střednědobému výhledu navíc 82 milionů korun a na roky následující 312, respektive 326 milionů korun," řekla předsedkyně. Současná vládní rada pro výzkum, jíž předsedá premiér v demisi Andrej Babiš (ANO), počítá pro rok 2020 s výdaji na vědu ze státního rozpočtu 37,5 miliardy korun, což je stejně, kolik rada prosazovala za minulé vlády za vedení Pavla Bělobrádka.

Zažímalová upozornila také na to, že pro letošní rok přišla Akademie věd zásahem vlády o 100 milionů korun, a to bez toho, že by tuto změnu projednala rada vlády. "S tímto postupem jsme vyjádřili zásadní nesouhlas," uvedla. Sněm odpoledne přijal usnesení, že požaduje, aby při projednávání a určování rozpočtu na výzkum "bylo vždy respektováno postavení a kompetence Rady pro výzkum, vývoj a inovace". Usnesení navrhl místopředseda AV ČR Pavel Baran, který je zároveň místopředsedou vládní rady. Hlasovalo pro něj 123 ze 134 přítomných členů sněmu.

Změny v letošním rozpočtu Akademie věd souvisí se škrty ve všech resortech. Peníze mají pokrýt slevy jízdného pro seniory a studenty. O velkou část peněz přišlo ve výzkumu také ministerstvo školství či Technologická agentura, která poskytuje účelovou podporu projektům spojujícím vědecké výsledky s praxí.

Požadavky Akademie věd pro roky 2019-2021 vycházejí ze společného prohlášení o stabilizaci systému vědy, výzkumu a inovací, které loni v květnu podepsali zástupci vlády, ministerstva školství, Akademie věd a České konference rektorů.

Loni Akademie věd hospodařila s 5,1 miliardy korun ze státního rozpočtu. Letos měla mít o 550 milionů více. Jak už dříve upozornila předsedkyně, velká část peněz jde na mandatorní výdaje, jako je například provoz laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Ročně vyjde na 210 milionů korun.

včera

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd ,  státní rozpočet ,  Vědci ,  Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 1 hodinou

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 2 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 2 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 3 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 4 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy