Poslanci budou opět jednat o centrálním úřadu práce

"Předpokládám, že o zákonech vrácených Senátem bude sněmovna jednat na únorové schůzi sněmovny. Nebudeme měsíc čekat na další schůzi. V úterý se dohodneme na jednání grémia dolní komory," uvedla Klasnová.

Návrh zákona, který zavádí centrální Úřad práce České republiky, vrátili minulý čtvrtek senátoři Poslanecké sněmovně. Opozice se obává, že novela zákona nepřinese deklarované úspory ve výši 175 milionů korun ročně a lidé bez práce by museli za úřady daleko dojíždět.

Podle novely, kterou se nyní budou opět zabývat poslanci, má dosavadních 77 poboček úřadů nahradit 14 krajských pracovišť. Náklady na provoz současných úřadů práce jsou nyní přibližně 1,7 miliardy korun ročně.

S pozměňovacími návrhy, které přiložil Senát, sněmovna projedná i novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Tu vrátili senátoři sněmovně minulou středu. Úprava má omezit daňové úniky u komodit, jako jsou emisní povolenky a pohonné hmoty a umožnit navrácení daně v případě obtížně vymahatelných pohledávek.

Předloha má také rozšířit okruh zboží, u kterého je povinnost zaplacení daně přenesena z dodavatele přímo na odběratele. V současnosti se takové opatření týká pouze zlata. Pokud Poslanecká sněmovna Senát přehlasuje a zákon podepíše prezident, budou stejnému režimu podléhat i emisní povolenky či montážní práce.

Schůze dolní komory odstartuje v úterý ve dvě hodiny projednáváním zákonů ve druhém čtení. Zákonodárci projednají zákon o České televizi, který by uchoval ve vysílání veřejnoprávní televize reklamu i po listopadu 2011 a financoval z ní Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Na programu schůze mají i vládní návrh zákona o správních poplatcích, který je implementací několika evropských směrnic. Zásadní je v normě především požadavek Bruselu na částečnou liberalizaci osobní železniční přepravy, aby na jednotlivé železniční sítě mohli částečně vstupovat i přepravci z jiných zemí Evropské unie.

Ve druhém čtení projednají poslanci i návrh ministerstva pro místní rozvoj, podle kterého by nájemníci měli více povinností. Pronajímateli by podle novely museli sdělovat osobní údaje všech osob bydlících v bytě. Novelu již schválila Legislativní rada vlády, v úterý se jí po jednání sněmovny bude věnovat i ústavně-právní výbor.

Cílem normy je podle předkladatelů především uvolnit ruce pronajímatelům a liberalizovat smluvní vztahy při pronajímání bytů.

Po bloku druhých čtení poslanci projednají i návrhy ve čtení prvním. Patří mezi ně například i návrh poslanců Kateřiny Klasnové (VV) a Marka Bendy (ODS) na vydání zákona o účastnících protikomunistického odboje. Předloha počítá s tím, že by ti, kteří s komunisty bojovali se zbraní v ruce nebo alespoň prováděli sabotáže či demonstrovali proti režimu, získali osvědčení účastníka protikomunistického odboje. To by vydávalo ministerstvo obrany na základě stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů. Osvědčení by nemohli získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí.

Zákon navrhnul Senát, než se k němu ale přes poslaneckou sněmovnu vrátil, složení horní komory se změnilo a nově zvolení senátoři novelu zamítli. Koalice se proto rozhodla, že nezměněné znění zákona projedná jako návrh jejích poslanců.

Na programu mají zákonodárci dolní komory i tři návrhy zákonů o loteriích. První, z dílny pražských zastupitelů, požaduje tvrdší podmínky pro udělení oprávnění k provozování interaktivních videoloterních terminálů. Druhý návrh pochází z pera sociální demokracie. ČSSD chce zavést jednotnou sazbu pro odvod části výtěžku z loterií a her na veřejně prospěšné účely. Provozovatelé her by takto měli přijít shodně o 22 procent zisku. Nyní odvádějí podíl pohybující se od šesti do 20 procent, podle toho, kolik celkově utržili.

Třetí návrh předkládá sněmovně vláda. Podle něj by obce získaly možnost regulovat hazard na svém území, a dokonce by mohly provozování hazardních her přímo zakázat.