Praha - Vláda u Ústavního soudu nepodpoří návrh skupiny senátorů, kteří chtějí změnit systém pro volby do Sněmovny. Kabinet v demisi se tak dnes rozhodl na návrh ministra vnitra Lubomíra Metnara (za ANO). Senátoři považují nynější volební systém za nespravedlivý vůči malým stranám.
Skupina 21 zákonodárců se na Ústavní soud obrátila po loňských sněmovních volbách. Návrh senátorského klubu STAN podpořili i zástupci KDU-ČSL, TOP 09 a někteří nezávislí senátoři. Podle nich nemají hlasy voličů fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d'Hondtovou metodou. Volební zákon tak prý popírá ústavní zásadu poměrného zastoupení stran ve Sněmovně.
Soud bude rozhodovat o zrušení několika ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky - například o způsobu určení počtu poslanců volených ve volebních krajích. Navrhovatelé mimo jiné tvrdí, že současný volební systém je nepředvídatelný, protože přidělení mandátů závisí na řadě proměnných. Porušuje prý také princip přístupu občanů k voleným funkcím za rovných podmínek a je v rozporu se zásadou ochrany menšin.
Senátorům vadí i takzvaná uzavírací klauzule pro koalice - tedy ustanovení, podle nějž musí koalice dvou stran získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů, koalice tří stran 15 procent. Tento požadavek podle nich nepřípustně omezuje volnou soutěž politických stran a brání vzniku předvolebních koalic.
Ministr vnitra sdělil, že doporučuje, aby vláda k řízení u Ústavního soudu přistoupila a aby zastávala stanovisko zamítnutí návrhu. K iniciativě se dříve stavěli skepticky i senátoři hnutí ANO.
Navrhovatelé z řad senátorů upozornili, že zatímco vítězné hnutí ANO potřebovalo v podzimních sněmovních volbách na zisk poslaneckého mandátu 19.232 hlasů, nejmenší sněmovní klub STAN jich potřeboval 43.693. Pokud by se hlasy ve Sněmovně rozdělovaly čistě na základě poměru získaných hlasů jednotlivých stran, mělo by ANO podle senátorů 63 mandátů namísto nynějších 78, ODS by jich měla 24 místo 25. Ostatní sněmovní strany by naopak mandáty získaly, Starostové by jejich počet téměř zdvojnásobili z šesti na 11.
Související
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák