Sněmovna hladce schválila plán misí, letectvo bude nasazeno v Pobaltí

Pro plán zvedlo ruku 140 ze 170 přítomných poslanců. Proti jich hlasovalo 29, a to z SPD Tomia Okamury a KSČM. Jeden poslanec, a to Pirát Tomáš Vymazal, se hlasování zdržel. Občanským demokratům se před tím nepodařilo prosadit oddělené hlasování o jednotlivých misích nebo o jejich blocích. Prosazovali, aby byly dnes schváleny jen mise v Pobaltí a v Afghánistánu. O ostatních chtěli hlasovat až potom, co vznikne kabinet s důvěrou.

Česko by mělo ještě letos vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu do 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace vyjdou podle odhadu ministerstvo obrany na 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí účastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit až 1096 českých vojáků.

Plán je podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (ANO) v souladu s bezpečnostní a obrannou strategií Česka, s jeho zahraničněbezpečnostními prioritami a se spojeneckými závazky. Mají přispět podle ní i k omezení terorismu a migrace. "Všechny mise jsou v souladu s mezinárodním právem a s právem České republiky," řekla Šlechtová. Ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO) uvedl, že Česko musí prokázat, že je důvěryhodným a spolehlivým spojencem.

Dlouhodobě záporný postoj KSČM k misím bez mandátu OSN ovlivnil debaty o případném vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD s tolerancí komunistů. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) ve středu oznámil, že z návrhu programového prohlášení vypadne posilování mise v Pobaltí. V něm se píše o "přispívání" do předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí. Dnes schválený plán předpokládá prodloužení této mise NATO v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a v Polsku do konce roku 2020. Nynější mandát pro až 290 vojáků by jinak skončil s lednem příštího roku.

Ještě letos by mělo odjet do Afghánistánu až o 140 vojáků více. Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. Nově by se měli vydat do provincie Lógar, kde by cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků.

V Mali se má mandát zvýšit z 50 na 120 lidí. Česká armáda chce mít v zemi další jednotku, která by hlídala či doprovázela vojáky výcvikové mise Evropské unie. Působnost českého zapojení by se zároveň měla rozšířit i na okolní země takzvaného Sahelu, a to v souvislosti s připraveným novým unijním mandátem mise, který by měl začít v roce 2018. Do mise OSN, která také v Mali působí, by se mohl zapojit malý expertní tým. Tato jednotka by měla mít do 30 vojáků.

Více vojáků, až 110 místo nynějších 65, má zamířit také do Iráku. Příští rok by do země mohla vyjet chemická jednotka. Armáda navíc čeká na vyjádření NATO, které v Iráku plánuje spustit vlastní misi. České jednotky by pak mohly být do této mise zapojeny a případně v ní i posíleny.