Ministerstvo práce chce valorizovat minimální mzdu podle průměrné mzdy

Hospodářská komora, ani odbory ale s modelem spokojeny nejsou. Návrh by měla ve středu projednat tripartita. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. Zaměstnavatelé však dlouhodobě žádají, aby růst měl jasná pravidla, nebyl závislý na politicích a byl předvídatelný. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.

Minimální mzda rostla naposledy v lednu o 1200 korun na 12.200 korun. Resort práce navrhuje v příštím roce přidání buď o 800, nebo o 1000 korun. Podle odborů je toto přidání nedostatečné. Žádají 1500 korun. Zaměstnavatelé se naopak skokovému růstu brání. Podle nich pak musí zvyšovat i ostatní výdělky bez ohledu na produktivitu. "Dochází k deformaci mezd," uvedla Hospodářská komora. Podle ní v některých oborech, jako je textilní průmysl či zemědělství, nucené přidávání brzdí rozvoj firem. Tajemník komory Tomáš Vrbík návrhy označil "za politické gesto vůči stranám, s nimiž se jedná o koaliční spolupráci".

Odbory argumentují tím, že je česká minimální mzda ve srovnání s ostatními státy EU ale nízká a její kupní síla je slabá. Víc si za minimální výdělek pořídí lidé na Slovensku, v Rumunsku či Maďarsku, řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Minimální mzdu v Česku bere asi 150.000 lidí, tedy 4,1 procenta zaměstnanců. Pokud by se zvýšila od ledna o 800 korun na 13.000 korun, odpovídala by příští rok 38,8 procenta průměrného mzdy. Zaměstnavatele by to stálo navíc asi 2,3 miliardy. Na jednoho pracovníka s minimální mzdou by jim mzdové náklady ročně vzrostly o 12.864 korun. Do sociálního pojištění by ale přiteklo o 540 milionů víc a do zdravotního o 230 milionů víc.

Pokud by se minimální mzda zvedla o 1000 korun na 13.200 korun, činila by 39,4 procenta průměrného výdělku. Zaměstnavatelé by museli vydat o 2,9 miliardy víc. Mzdové náklady na pracovníka by vzrostly ročně o 16.080 korun. Na sociálním pojištění by se vybralo o 690 milionů a na zdravotním o 300 milionů víc.

Ministerstvo navrhuje, aby se minimální mzda stanovovala jako 0,44násobek průměrného výdělku. Pro příští rok by se tak například vypočítala z loňské průměrné mzdy 29.504 korun, činila by tedy 12.982 korun. Odpovídala by 38,7 procenta průměru. Vláda by případně mohla ale přidat i víc, kdyby se poměr dostal pod 39 procent, navrhuje ve druhé variantě ministerstvo. Podle něj by bylo také možné v krizi valorizaci zastavit.

To, že by částka nedosahovala ani dvou pětin průměrného výdělku, se nelíbí odborům, které by se postupně chtěly dostat na přibližně 50 procent průměrné mzdy. S modelem není spokojena ani Hospodářská komora. Pokud by podle ní o navýšení mohla dál rozhodovat vláda, nepodařilo by se přidávání odpolitizovat.