Pražský magistrát připravuje další miliardový tunel. Půjde o další Blanku?

"Noví radní by měli po zkušenostech s předraženou Blankou projekt důkladně zvážit," zkonstatoval Vratislav Filler. Hrozí, že betonování dalších dálnic vysaje rozpočet Prahy. V případě tunelu Blanka je skokové zdražení o více než deset miliard korun.

Iniciativa upozorňuje na to, že magistrát tak pokračuje v budování staveb, které usnadňují průjezd dalších tisíců aut přes centrální části Prahy podle padesát let staré dopravní koncepce. "To přináší enormní finanční náklady, zadlužování a zhoršování životního prostředí. Prioritou by měla být výstavba vnějšího Pražského okruhu," doplnil Filler. Podle výpočtů uvedených v nově zveřejněné studii vlivů na životní prostředí by mělo i po dostavbě celého městského okruhu v hodnotě stovek miliard korun jezdit po severojižní magistrále 70 tisíc aut denně.

Auto*Mat proto požaduje, aby se v rámci probíhajícího hodnocení vlivů stavby na životní prostředí posoudilo, zda by nebyl lepší rozvoj městské hromadné dopravy (MHD) a urychleně dostavět Pražský okruh.

Práce na pokračování Městského okruhu a Libeňské spojce zahájilo ještě minulé vedení Prahy v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS). Na to podle iniciativy navázala nová koalice ODS a ČSSD pod vedením primátora Bohuslava Svobody (ODS).

"Obyvatelé nic nevědí, nezvažují se alternativní koncepce, vše se řeší s minimální publicitou. Stejně bylo rozhodnuto o stavbě tunelu Blanka – a teď vidíme výsledky," uvedl Michal Křivohlávek z iniciativy.

Ministerstvo životního prostředí posuzuje vliv libeňské části městského okruhu na životní prostředí od roku 2005. Bez kladného výroku nelze stavbu povolit. Výpočty podle iniciativy přitom stále ukazují, že stavba sama o sobě nezlepší kvalitu ovzduší ani nesníží hlučnost v okolních čtvrtích.