Proč to museli odnést naši chlapci? Kvůli smrti vojáků v Afghánistánu se objevilo hodně drsné prohlášení

Praha - Kolem smrti tří českých vojáků v Afghánistánu je stále dusno. Někdejší poslanec hnutí ANO a bývalý člen sněmovního výboru pro obranu Bohuslav Chalupa na sociálních sítích zveřejnil slova, nad kterými se mnozí pozastavili.

Bývalý poslanec hnutí ANO a poradce ministra obrany Bohuslav Chalupa se na facebooku ve svém komentáři vrátil k úmrtí tří českých vojáků v Afghánistánu. „Můžeme donekonečna filosofovat proč tomu tak je, jistě - ale to nijak nevyřeší nebezpečí, kterému jsou nyní vystaveni obyčejní lidé (ne chránění politici) v Evropě včetně našich. Chytráků se opět vyrojila opět celá mračna a většina z nich pravděpodobně ani neví jak se nabíjí automatická zbraň, jak účinnou zbraní může být nabroušená polní lopatka, neví, že na vojně se musí poslouchat,“ postěžoval si Chalupa.

Poukázal na to, že čeští vojáci nepůsobí jen v Afghánistánu, ale i například v Mali. „I proto, aby maximálně narušili schopnosti protivníka v jejich centrech, kde se plánují teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu na celém světě, kde se plánuje černý obchod s lidmi, migrace atp., aby teroristům dali pocítit, že jsou a budou jim bránit všemi dostupnými prostředky v páchaní zvěrstev. A je zapotřebí pochopit, že voják není, nesmí být politik!!!“ vysvětluje expert na obranu a bezpečnosti.

Poukázal také na to, že voják plní úkoly i za cenu vlastního životů v souladu s tím, co přísahal občanům. „Jsem dost překvapený a popravdě i zhnusený tím, že je tato jejich role zpochybňována - ovšem co čekat ve společnosti, kde je zpochybňováno již úplně vše úplně všemi, kde hodnoty jako vlastenectví, úcta ke státním symbolům, k demokracii je něco nevhodného, kde všichni znají a vyžadují především naplnění svých práv a o povinnostech se mlčí. Není to dobré a my Češi máme nyní a bohužel hodně daleko k tomu, co představovaly Svatoplukovy pruty - politici by měli spolupracovat a ne si podrážet nohy - v zájmu národa a jeho přežití,“ myslí si.

O poznání větší pozornost ale vyvolal jeho komentář, ve kterém naznačil, že za smrtí českých vojáků může být víc, než se zdá. „Zvláštní je, že po prohlášení prezidenta Trumpa, že je připraven jednat s Tálibánem, dojde v podstatě vzápětí k fatálnímu útoku na spojeneckou hlídku, jejímž důsledkem je nepochybně zmaření jakýchkoliv mírových rozhovorů. Evidentně se taková šance někomu hodně nehodila do krámu. A naši chlapci to odnesli. Třeba se jednou dozvíme, kdo to celé diriguje,“ poznamenal Chalupa.

Na tento Chalupův příspěvek zareagoval například Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty, kterého slova politika hnutí ANO hodně zaskočila. „To vlastně radši ani nebudu komentovat,“ poznamenal konsternovaný Janda. Přidal se i spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět. „Jsem přesvědčen, že to diriguje ta KSČ, do které pan Chalupa jako hošík, sotva porostlý vousem, vystoupil,“ poznamenal Padevět na facebooku.

Související

Tři čeští vojáci, kteří 5. srpna 2018 zahynuli v Afghánistánu. Zleva: rotný Martin Marcin, desátník Kamil Beneš a desátník Patrik Štěpánek.

Smutné výročí. Uplynuly dva roky od zabití tří českých vojáků v Afghánistánu

Druhé výročí tragického úmrtí svých tří vojáků v Afghánistánu si dnes připomněl táborský mechanizovaný prapor. Pietního aktu v areálu kasáren se účastnili i rodiče zemřelých. Před dvěma roky se šestatřicetiletý rotný Martin Marcin a desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, kterým bylo 28 a 25 let, stali oběťmi teroristického útoku poblíž základy v Bagrámu.

Více souvisejících

smrt tří českých vojáků v Afghánistánu (5. 8. 2018) Bohuslav Chalupa (ANO) Jakub Janda (Evropské hodnoty) Jiří Padevět

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

před 2 hodinami

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 2 hodinami

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 2 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 6 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 9 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 10 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy