ÚS se zabývá návrhy ČSSD na zrušení úsporných balíčků vlády

Skupina sociálnědemokratických poslanců zastupovaných úřadujícím předsedou strany Bohuslavem Sobotkou podala u Ústavního soudu návrh na zrušení celého zákona o úsporných opatřeních na ministerstvu práce a sociálních věcí. Vadí jim totiž procedura, prostřednictvím jaké kabinet před koncem loňského roku normu přijal.

"Opoziční poslanci měli dostatek času se s návrhy seznámit. Balíček úsporných zákonů se totiž ve sněmovně projednával již podruhé," citovala v úterý soudkyně Eliška Wagnerová stanovisko vládních právníků.Sociální demokraté s takovou interpretací nesouhlasí. "Naše snaha o řádné projednání tak důležitých zákonů byla jasně předvídatelná. Není možné, aby byla považována za obstrukci a předsedu sněmovny opravňovala k vyhlášení stavu legislativní nouze," prohlásil úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Zákon proto podle ČSSD nepřijala sněmovna ústavním způsobem. V průběhu zákonodárného procesu se podle mínění opozičních poslanců odehrála v parlamentu závažné porušení jeho demokratických pravidel. "Vláda podle skupiny poslanců zneužila stavu legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, zrušila obecnou rozpravu a zákon schválila," citovala z podání soudkyně-zpravodajka Eliška Wagnerová.

Vláda zároveň nechala návrh projednat Senátem ve starém složení. Napadený zákon tak schválili po volbách ještě původní senátoři, většinou sympatizující s nynější vládní koalicí.

Šéfka poslanecké sněmovny Miroslava Němcová v úterý při výslechu ústavním soudcům řekla, že stav legislativní nouze vyhlásit musela. "Parlamentní jednací řád uvádí, že předseda sněmovny vyhlásí stav legislativní nouze na návrh vlády. Neumožňuje předsedovi návrh vlády přezkoumávat," řekla Němcová. Dodala, že ani v minulosti, když se v českém parlamentu vyhlašoval nouzový režim pro projednání zákonů, předsedové sněmovny návrhy vlády nezkoumali.

"Konzultovala jsem svůj postup při vyhlášení stavu legislativní nouze jako obvykle s právním oddělením parlamentu a jednala podle jeho doporučení," dodala Němcová. Podle ní je snahou každého předsedy poslanecké sněmovny umožnit, aby byly zákony přijímány bez nepřijatelného časového stresu. Ten před koncem roku podle Němcové v případě zablokování parlamentu opozicí hrozil - napadené zákony by totiž nemohly začít platit od nového roku a republika by údajně utrpěla hospodářské škody.

K osmnácti napadeným úsporným zákonům podle Němcové navíc proběhlo první čtení i půldruhou hodinu trvající obecná rozprava. "Tisk zákona, který byl pak parlamentu k schválení předložen, byl identický jako předloha, kterou předložila vláda ke schválení den poté, již za vyhlášeného stavu legislativní nouze," řekla Němcová.

Soudkyně Wagnerová namítla, že obecná rozprava byla vzhledem k parlamentním zvyklostem neobvykle krátká a prakticky v ní nevystupovali opoziční poslanci.