MPSV nečekaně "našlo" tři miliardy navíc. Co s nimi ministryně udělá?

První verze rozpočtu počítala pro resort práce s celkovými příjmy ve výši 528,9 miliardy. V aktuálním návrhu je částka o 23,5 miliardy vyšší. Na sociálních odvodech by se mělo vybrat 541,4 miliardy. To je skoro o dvacet miliard víc, než se čekalo před třemi měsíci. V podobě státní pokladny se odráží rekordně nízká nezaměstnanost a výrazný růst výdělků.

Při dosavadním vyjednávání o rozpočtu resort práce získal proti původnímu návrhu na výdaje zhruba o 2,9 miliardy víc. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) při svém nástupu do funkce řekla, že by bylo potřeba navíc asi 8,5 miliardy korun. Její předchůdce ve funkci a stranický kolega Petr Krčál, který se stal členem druhé Babišovy vlády a na ministerstvu strávil do svého odstoupení asi měsíc, se zmínil dokonce o chybějících 13 miliardách.

Posílit se podařilo výdaje na nemocenskou. Vláda plánuje, že by se od pololetí příštího roku mohla zrušit karenční doba. Od letoška se navíc vyplácí dlouhodobé ošetřovné a otcovská. Původně měl mít resort na tyto výdaje celkem 34,7 miliardy, podle posledního návrhu je to 36,2 miliardy. Pro letošek má ministerstvo v pokladně o něco méně než 32,5 miliardy. O 400 milionů víc by proti původnímu návrhu mělo putovat do příspěvků na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Celkem to má být sedm miliard. Proti letošku se tak částka zvyšuje o 1,5 miliardy.

O zhruba 1,5 miliardy méně, než se původně zamýšlelo, má naopak putovat do dávek státní sociální podpory a pěstounské péče. Místo navrhovaných 44,75 miliardy, s nimiž se počítá i letos, to má být 43,23 miliardy. Státní sociální podpora zahrnuje přídavky na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné, ale také rodičovskou. Vláda se přitom ve svém programu zavázala k jejímu zvýšení. V příštím roce by to mělo být o 40.000 na 260.000 korun. Maláčová ČTK před nedávnem řekla, že při hladkém projednávání novely by otcové a matky mohli začít vyšší částku pobírat ještě před koncem příštího roku.

Maláčová zvažuje také to, že by navrhla zvednutí životního minima. Od něho se odvozuje výše řady dávek sociální podpory i hmotné nouze. První návrh rozpočtu přitom počítal, že by do pomoci v hmotné nouzi putovalo příští rok asi osm miliard. Po prázdninové úpravě zůstalo na podporu lidí v tísni 6,6 miliardy. To je o dvě miliardy méně než letos.

Největší část výdajů se má využít na penze. Proti prvnímu návrhu se částka v rozpočtu téměř nezměnila. Resort stále počítá s tím, že by měl na důchodech vyplatit 461,3 miliardy. To je o 37 miliard víc než letos.

Podle nynějšího návrhu by resort měl mít výrazně víc peněz z EU. Letos to je 5,44 miliardy, příští rok 9,75 miliardy. Česká částka na spolufinancování se má přitom snížit z jedné miliardy asi o 60 milionů.