Štěch se nezúčastní schůzky ústavních činitelů. Skuhral přes média, vpálil mu Ovčáček

Praha - Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) se příští týden nezúčastní schůzky ústavních činitelů ke koordinaci české zahraniční politiky. V době jejího konání bude ve Francii. Štěch na dotaz ČTK řekl, že nabízel svůj dřívější návrat ze služební cesty, zástupci Pražského hradu mu ale s posunem času nevyšli vstříc. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka má slušný člověk respektovat "už před časem stanovený termín a nedůstojně neskuhrat prostřednictvím médií". Štěch zároveň ČTK řekl, že koordinace zahraniční politiky v České republice vázne, což podle něj způsobuje rizika.

Schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice prezident Miloš Zeman ve svém předchozím volebním období pravidelně svolával. Jejich cílem bylo sladit zahraniční politiku vlády, prezidenta a předsedů Sněmovny a Senátu. Účastnili se jich premiér a ministři zahraničí a obrany.

První setkání po opětovném Zeměnově zvolení se mělo uskutečnit 12. září. Štěch ČTK řekl, že dostal dotaz, zda se může ten den ve 14:00 na Hrad dostavit. Podle svých slov odpověděl, že bude ve Francii na schůzce s předsedou francouzského Senátu, během které budou mimo jiné připomínat 100. výročí vzniku Československa. Nabídl, že setkání zkrátí a vrátí se do 17:00. "Po několika dnech mi bylo sděleno, že se to svolává na 14:00," poznamenal. Zrušit cestu do Paříže Štěch nepovažoval za slušné. "Myslím si, že mi mohlo být vyhověno," poznamenal k rozhodnutí Hradu.

Štěch má v posledních měsících se Zemanem napjaté vztahy, několikrát ho veřejně kritizoval. Zda to má souvislost s časovým návrhem setkání ústavních činitelů na dobu jeho služební cesty, nechtěl spekulovat. "Je pravda, že poslední dobou jsou útoky na moji osobu, samozřejmě to souvisí s tím, že jsem měl výhrady k sestavení vlády, že jsem měl připomínky k některým krokům Hradu, to s tím možná souvisí, alespoň se tak domnívám," dodal předseda Senátu. Podle mluvčí Senátu Evy Davidové Štěcha na schůzce nahradí místopředsedkyně horní komory Miluše Horská.

Mluvčí Hradu ČTK na dotaz, zda schůzka kvůli účasti druhého nejvýše postaveného ústavního činitele nemohla být posunuta, odpověděl, že na Štěcha nehodlá příliš reagovat. "Platí, že slušný člověk respektuje už před časem stanovený termín a nedůstojně neskuhrá prostřednictvím médií," napsal ČTK.

Štěch se o schůzce ústavních činitelů a své neúčasti nedávno vyjádřil i v projevu před velvyslanci. Řekl v něm, že se v minulosti na těchto poradách podařilo řadu věcí domluvit tak, aby rozdílné názory na zahraniční politiku zaznívaly co nejméně. Poukázal na to, že poslední schůzka se konala loni v dubnu. "Myslím si, že je to na tom, jak se prezentuje zahraniční a bezpečnostní politika, dost znát," podotkl. Dnes ČTK řekl, že koordinace v zahraniční politice vázne, což "způsobuje určitá rizika".

Štěch si byl dříve se Zemanem blízký, pak se od něj ale názorově vzdálil. Kritizoval například jeho vztah k sociální demokracii a bývalému premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Zeman nedávno v souvislosti připomenutím výročí okupace ze srpna 1968 o Štěchovi řekl, že byl normalizační komunista.

Související

Více souvisejících

Milan Štěch Miloš Zeman Jiří Ovčáček Senát ČR prezident čr

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy