Praha - Na odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů i potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v oblastech, odkud migranti přicházejí, se během dnešní odpolední schůzky na Pražském hradě shodli vrcholní čeští ústavní činitelé. Uvedli to ve společném prohlášení, které zveřejnil Hrad. Shodli se také na tom, že stále trvají důvody, proč byly Evropskou unií zavedeny protiruské sankce.
"ČR bude nadále prosazovat takovou změnu pravidel Společného evropského azylového systému, která zamezí zneužívání azylových pravidel pro nelegální vstup do Evropy a umožní systém zachovat pro ty, kteří ochranu opravdu potřebují," uvedli premiér, prezident, šéf Poslanecké sněmovny a ministři zahraničí a obrany v prohlášení. Česko by mělo pokračovat ve výraznější, proaktivní a pružnější reakci na zahraničněpolitické hrozby, jako je nelegální migrace a terorismus, dodali.
Politici opustili Hrad po necelých dvou hodinách bez toho, aby schůzku okomentovali. Odjezd jejich limuzín doprovázelo skandování zhruba patnáctky demonstrantů, kteří se sešli na Hradě kvůli nesouhlasu se zahraniční politikou prezidenta. Miloš Zeman podle nich směřuje Česko k vystoupení z NATO a Evropské unie.
Ústavní činitelé v prohlášení uvedli, že se věnovali také protiruským sankcím, přípravě strategického dialogu s Izraelem či koordinaci zahraničních cest pro zbytek roku. Potvrdili také význam členství Česka v NATO. "Ústavní činitelé podpořili příspěvek ČR k zajištění obrany NATO i k šíření stability v jejím sousedství jak svou posílenou účastí v aliančních misích a operacích (...), tak pokračováním podpory partnerských zemí," stojí v dokumentu.
Zeman patří dlouhodobě mezi politiky, kteří argumentují proti unijním sankcím namířeným na Rusko. Při nedávné schůzce českých velvyslanců v Praze prezident uvedl, že chce, aby o jejich případném dalším prodloužením diskutovali zástupci členských zemí na Evropské radě. Na tento požadavek navazuje dnešní prohlášení.
Na prodloužení sankcí o další půlrok se naposledy shodli představitelé členských států Evropské unie na summitu v Bruselu koncem června. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Pro některé ruské firmy znamenají ztížený přístup k mezinárodním financím, není také možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Kvůli ukrajinské krizi přijala unie i další opatření. Zmrazený majetek a zakázány cesty do EU má řada fyzických i právnických osob, které se podílejí na rozbíjení ukrajinské územní celistvosti. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s tamními podniky.
Čeští ústavní činitelé se dnes věnovali i tématu obchodních sporů mezi USA a Čínou či Evropskou unií. "Shodli se, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu jako ČR, je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace," uvádí prohlášení. ČR by se měla snažit aktivně podporovat liberalizaci a dodržování mezinárodních pravidel obchodu, ale také dále diverzifikovat export.
Ve vztahu k odchodu Británie z EU vyjádřili ústavní činitelé zájem na zachování co možná nejužšího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím. V jednáních o brexitu Česko podporuje společné pozice 27 unijních zemí. "Prioritami bylo a zůstává zachování vnitřního trhu EU a udržení nedělitelnosti jeho čtyř svobod," uvádí dokument.
Související
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman
Miloš Zeman , prezident čr , protiruské sankce
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 1 hodinou
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák