Krúpa, Lorencová, Vitásková: Kdo jsou Zemanovi bojovníci proti ekonomickým zmr*ům?

Pavol Krúpa

Pavol Krúpa je slovenský miliardář. Je také zakladatelem investiční skupiny Arca Capital, kterou řadu let vedl jako její největší akcionář. Nyní je zakladatelem nově vzniklé společnosti Krupa Global Investments.

V povědomí české společnosti figuruje Krúpa zhruba od roku 2007, kdy od bývalého premiéra Stanislava Grosse odkoupil podíl ve společnosti Moravia Energo. Tehdy odkoupil 31% akcií. Obchodem, na kterém Gross vydělal přes 90 milionů, se zabývala protikorupční policie, novináři i politici.

Média Krúpu označují za „nájezdníka“, který využívá problémů firem ke svému užitku. Obzvláště známý je v našich končinách kvůli své angažovanosti v kauze OKD. V této kauze se Krúpova skupina Arca Capital angažuje dlouhodobě. Již dříve nabídla, že odkoupí těžební firmu. Kromě jiného za desítky milionů korun Arca koupila podíl ve společnosti EMH, která plánuje těžbu lithia v Česku. V České republice Krúpa figuruje v mnoha projektech.

Spor mezi Bakalou a Krúpou se silně vyostřil. Minulý měsíc Bakala v USA zažaloval Krúpu za údajný pokus o vydírání. Tomu se zase brání Krúpa a podá na Bakalu žalobu za pomluvu.

Kontroverze Krúpa vyvolává také svými vztahy s českými politiky. Před několika lety chtěl financovat cestu prezidenta Zemana do Ruska. Náklonnost k současnému prezidentovi projevil také tím, že mu v roce 2015 věnoval k narozeninám 25 550 lahví minerální vody.

Jana Lorencová

Jana Lorencová je českou novinářkou a političkou. V minulosti studovala žurnalistiku, jelikož však nesouhlasila se vstupem vojsk Varšavské smlouvy, v médiích pracovala jen krátce. Za komunismu se musela živit jako servírka. Až po revoluci se opět mohla vrátit k původní profesi.

Dlouhou dobu pracovala Lorencová v České televizi, kde se podílela na vzniku investigativních pořadů. Věnovala se mimo jiné kauze lehkých topných olejů.

V letech 2013 až 2017 se angažovala v politice. Byla zvolena jako nestraník za ANO do Poslanecké sněmovny. V roce 2012 neúspěšně kandidovala do Senátů jako nestraník za Stranu státu přímé demokracie - Stranu práce.

V roce 2016 podepsala návrh zákona Zdeňka Ondráčka na ochranu prezidenta republiky s trestní sazbou až jeden rok vězení. Nyní Lorencová příležitostně publikuje v Parlamentních listech. Před rokem vyvolala kontroverze, když na svém profilu sdílela materiály webu Aeronet. Materiály, jež měly odkrývat vlastnickou strukturu firmy, která chce těžit lithium v Krušných horách. V článku však chyběla ověřitelná fakta.

Alena Vitásková

Alena Vitásková je bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Ze své pozice kritizovala a bojovala proti solárním investicím. Domnívala se, že se solární byznys vymkl kontrole a bohatnou na něm tzv. solární baroni.

Sama čelila v roce 2013 obžalobě v případě solárního podvodu týkajícího se dvou fotovoltaických elektráren na Chomutovsku. Vrchní soud v Olomouci ji však obžaloby zprostil. Případ má být ještě přezkoumán Nejvyšším soudem.

Zeman se již dříve vyjádřil, že stíhání Vitáskové mohli iniciovat právě oni solární baroni. Proti tomu se však žalobci ohradili.

V srpnu 2015 zahájila proti Vitáskové stíhání Policie ČR. Byla obviněna z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, když jmenovala v listopadu 2014 Renatu Veseckou místopředsedkyní ERÚ. Vitásková udělala z Vesecké místopředsedkyni úřadu, přestože podle policie nesplňovala zákonné předpoklady.

Zeman má s Vitáskovou již dlouho dobu velmi přátelské vztahy. Prezident ji podpořil v soudním sporu. Loni na podzim byla Vitásková součástí Zemanovy cesty do Ruska. Tam jela jako ředitelka nově založeného spolku, který je jako nevládní nezisková organizace registrován od 1. srpna 2018 pod názvem Institut Aleny Vitáskové, píše Český rozhlas.