Dohra rozhovoru pro EuroZprávy.cz: Sněmovna nevydala Ondráčka. Policie ho nemůže stíhat za výroky o Horáčkovi

Policie nebude moci nyní stíhat poslance KSČM Zdeňka Ondráčka kvůli jeho výrokům v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Sněmovna dnes Ondráčka ke stíhání nevydala, jak už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor.

Deník Shopaholičky

Pro Ondráčkovo vydání hlasovalo 47 ze 168 přítomných poslanců, nutných bylo nejméně 85 hlasů. Proti vydání bylo 80 poslanců.

Souhlas s Ondráčkovým stíháním nepodpořili zejména poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM, ale také i většina občanských demokratů. Ondráček hlasoval pro své vydání.

Horáček podal na Ondráčka trestní oznámení začátkem letošního roku kvůli tomu, že ho na konci loňského roku nařkl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB). Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel. Policie sice později vyšetřování odložila, státní zastupitelství jí však případ vrátilo.

O policejní žádosti vedli poslanci poměrně dlouhou debatu. Ondráček v úvodu řekl, že původně zvažoval přijít v poutech a s páskou na ústech. Pouta ale prý půjčil kamarádce a s páskou by se mu špatně mluvilo. "O to tady jde, abych mlčel," řekl. Poukazoval mimo jiné na to, že policie mu v podstatě klade za vinu, že Horáček nebyl zvolen prezidentem.

Informaci, že má být kriminalizován, ale Ondráček, jak uvedl, dostal už dřív. Mluvil v této souvislosti o svém návrhu na zavedení trestnosti hanobení prezidenta, který, jak řekl, vyvolal silnou odezvu u "pražské kavárny". "Je to vaše volba, jak budete hlasovat," řekl poslancům. V projevu se opřel do novinářů, které označil za "mediální žumpu".

Ondráčka se důrazně zastal předseda SPD Tomio Okamura, který označil Horáčka za lháře, podvodníka a manipulátora, který uráží voliče SPD. Pavel Plzák (ANO) zase poukazoval na to, že Ondráčkovy výroky vycházely z informací z veřejných zdrojů, a jeho kolega z hnutí Milan Feranec podotkl, že řada poslanců mluví o prezidentovi Miloši Zemanovi jako o ruském agentovi. "Stalo se něco? Nestalo. Buďme soudní," nabádal Feranec Sněmovnu. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval, že pomluva je definována jako nepravdivý údaj.

Naopak klub Starostů a nezávislých podle Jana Farského (STAN) vyhodnotil, že na Ondráčkova slova se poslanecká imunita nevztahuje. I poslanci by měli podle něho nést za své činy odpovědnost jako ostatní občané. "Nežijme za sklem, nežijme v akvárku," uvedl. Podle Lukáše Bartoně (Piráti) se v tomto případě nejedná o svobodu slova, ale o pravdu, nebo lež. Nevydání Ondráčka ke stíhání by znamenalo, že, jakýkoli poslanec může říkat lži o ostatních politicích, podotkl.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik vnímá Ondráčkova vyjádření na Horáčkovu adresu jako jeho obranu před kritikou, která se na poslance snesla v souvislosti s jeho někdejší kandidaturou do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Horáček proti Ondráčkovi, který v roce 1989 zasahoval jako příslušník pohotovostního pluku při protirežimních demonstracích, tehdy brojil, byl podle něho "přímým aktérem represí, uplatňovaných v zájmu totalitní moci a okupantů naší vlasti".

Většina členů výboru se při projednávání policejní žádosti o Ondráčkovo vydání přiklonila ke stanovisku Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. Řadí k nim i Horáčka, který se v té době ucházel o funkci hlavy státu. Mezi poslanci často zazníval také názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou, nikoli trestní cestou.

Dnešní verdikt Sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Ondráčka případně obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou.

Deník Shopaholičky

Související

KSČM Komentář

Komunisté zase velí zemi. I když se neoslovujeme soudruhu a major Zeman nezáří z obrazovky

KOMENTÁŘ – Po zemi se opět rozlila rudá barva, která diktuje, jak národ bude žít. Komunisté bohužel opět převzali moc nad republikou, i když se tváříme, že nám nevládnou. Z kabinetu Andreje Babiše si KSČM udělala své rukojmí, které plní, co jim nadiktují. Jinak by sestava ze Strakovy akademie nic neprosadila. Stala se pouhými loutkami v rukou bolševiků, kteří zvláště v koronavirové pandemii rozhodují o dění ve státě, jemuž velí. A tak rozkazují, kdy žáci půjdou do školy, anebo že ožebračí armádu o deset miliard. Nikdy se nevyplatí je podceňovat, stále jsou nebezpeční. Už jen tím, že stále existují a nejsou postaveni mimo zákon.

Více souvisejících

Zdeněk Ondráček Poslanecká sněmovna Michal Horáček

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy