Krymská krize: Proč může Andreji Babišovi paradoxně pomoci?

Pojďme se podívat na celou situaci bez emocí. Ptejme se, co může následovat v dalších dnech. V první řadě je tu varianta, že se premiérovi podaří celou situaci ustát a jeho vláda se sociálními demokraty dotáhne svoji káru, pokud ji tedy nerozloží nějaká další krize, až do regulérních voleb 2021. Tato varianta nyní závisí především na rozhodnutí sociálních demokratů.

Pokud ve straně převáží skupina pragmatiků, která chce ze skomírající strany vymáčknout, co se dá, nepochybně si bude moci Babiš na nějakou dobu vydechnout.

Je zde také možnost, změny tváře v čele vlády. Je však předem jasné, že ať už by byl premiérem kdokoliv, rozhodoval by v pozadí vždy Babiš. Pro ČSSD, pokud se rozhodné pokračovat ve vládě s ANO, to však možná bude polibek smrti v příštích volbách.

Pokud by se však socialisté přeci jen rozhodli odejít, otvírá se nám zde okno pro změnu koaličního partnera. O tuto pozici se nyní více než hlasitě hlásí ústy svého předsedy Tomia Okamury hnutí SPD. Pro ANO by to bylo jistě lákavé ale poněkud kontroverzní řešení. Okamurovo hnutí lační po funkcích a nepochybně by bylo ještě věrnějším partnerem než socialisté. Na druhou stranu je nutno počítat s tím, že SPD je hnutí založené na nespokojených voličích.

Jakmile by se stalo vládní stranou, pláštík protestu by byl definitivně pryč. Politický pragmatik Okamura si toto nepochybně uvědomuje a v posledním roce vlády by mohl začít praktikovat starou lidoveckou strategii ve vládě ale proti ní. To je hra, kterou hráli lidovci už v 90. letech za předsedy Luxe a zdokonalili ji za Kalouska. Strana sedí na ministerstvech, hlasuje ve vládě a v parlamentu pro vládní návrhy, ale nedovoluje vládě pustit se do žádných „větších akcí“ a v médiích vládu silně kritizuje. Pro Okamuru to bude hra vabank. Pokud se mu ji nepodaří uhrát, skončí definitivně mimo parlament. Navíc vládě bude chybět stále jeden poslanec. Budou komunisté ochotni i takovouto vládu? To je ve hvězdách.

Pokud pomineme nějakou nepředvídatelnou variantu, jako zásah z Hradu nebo nějakou duhovou vládu složenou ze všech stran mimo ANO, jsou dalším pravděpodobným řešením předčasné volby. Ty by vedle naprostého porážky mohou Babišovi přinést i bezprecedentní vítězství. Porážka hrozí hnutí ANO i v případě zisku nejvíce hlasů a mandátů. Pokud by totiž vítězství hnutí nebylo dostatečně velké, strana by se mohla ocitnou v opozici, tak, jak se to stalo ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem v roce 2006. To by byla pro Babiše naprostá katastrofa a nepochybně by se jako osoba z politiky stáhl.  

Ovšem předčasné volby mohou pro Babiše skončit i naprostým vítězstvím a totální dominancí na naší politické scéně. Pokud by se mu celu kauzu Krym podařilo uhrát jako zneužití svých děti a obrátit výroky mnoha politiků z minulého dne proti nim mohl by získat dostatek hlasů na vládu, která by potřebovala podporu jen jednoho další politického celku. Jako příjemný bonus by bylo, pokud by se potvrdily dlouhodobé průzkumy a nejtvrdší kritici Babiše, tedy STAN, TOP 09 a lidovci by se ocitli mimo poslaneckou sněmovnu. Babiš by měl skutečně důvod k úsměvu.

I přesto, že je zatím jakékoliv vysvětlení či dokonce rozřešení kauz Krym a Čapí hnízdo v nedohlednu, lze předpokládat, že politici nebudou čekat na její vyšetření natož na rozhodnutí soudů. Pro opoziční politiky jsou obě kauzy účinným, i když již pro většinu lidí ohraným, klackem na ANO a Babiše samotného. U mnohých politiků účinně zakrývá vlastní politickou vyprázdněnost a vlastní máslo na hlavě.

Pro Babiše budou čím dál tím více obě kauzy zátěží, které mu budou bránit v jakékoliv jiné politické činnosti a bude je mít, lidově řečeno, neustále na talíři. Ať se mu to líbí nebo ne bude muset nakonec nějak tento gordický uzel rozetnou. Bude pro něj rozhodně jednodušší, pokud to udělá sám, než když to nechá na svých politických oponentech.