Náramky a domácí vězení? Tento trest bude v ČR častější, avizuje Kněžínek

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) předpokládá, že využití elektronických náramků bude v Česku růst, stejně jako počet ukládaných trestů domácího vězení. Uvedl to po dnešním jednání se svým slovenským protějškem Gáborem Gálem. Na Slovensku se prozatím využití elektronického monitoringu nepodařilo v širší míře prosadit, podle Gála za to však nemůže nastavení systému, ale neochota státních zástupců a soudců náramky využívat.

V ČR je nyní přes 80 odsouzených nebo obviněných s elektronickými náramky, které v ostrém provozu fungují od letošního září. "Ne všechno je výkon trestu, něco je nahrazení vazby. Je to číslo, které odpovídá našim představám, systém funguje dobře," popsal Kněžínek.

"V rámci svých setkání se soudci jsem od nich dostal informace, že čekali právě na zavedení náramků, a je tady podle mě předpoklad pro to, aby se počet využitých náramků a trestů domácího vězení zvyšoval," doplnil. Ukládání alternativních trestů podporuje i proto, že Česko má oproti jiným státům velmi vysoký počet vězňů.

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek a jeho slovenský protějšek Gábor Gál jednají např. o veřejných rejstřících, bezpečnosti informačních systémů nebo o elektronickém monitoringu.???? pic.twitter.com/Spx3w5WDta

— MSp ČR (@SpravedlnostCZ) 29. listopadu 2018

"Na Slovensku není systém nastavený špatně, selhává lidský faktor - prokurátoři tyto alternativní tresty nenavrhují a soudci velmi zřídka ukládají domácí vězení," řekl na dotaz ČTK Gál. Doplnil, že Slovensko chystá změnu trestního zákona i trestního řádu tak, aby bylo možné náramky šíře využívat, a to i u vazebních stíhání.

Vedle elektronického monitoringu dnes ministři jednali také o problematice obchodních rejstříků nebo o probaci. "Dohodli jsme se s panem ministrem na tom, že budeme společně postupovat například při vzdělávání probačních a mediačních úředníků a při pomoci obětem trestných činů. Chceme na to využít i prostředky Evropské unie, vyzvala nás k tomu paní eurokomisařka Věra Jourová," sdělil Gál.

Ministři se shodli také na společném postupu ohledně on-line zápisů obchodních společností. Evropská komise je podle Gála prosazuje příliš rychle vzhledem k tomu, že některé členské státy na změnu ještě nejsou připravené.

Související

Miloš Zeman

Zemanova rakovina? Policie měla právo kauzu odložit, rozhodl NS. Ovčáček skřípe zuby

Policie mohla odložit trestní oznámení Pražského hradu na brněnského politika Svatopluka Bartíka, který předloni před volbami na facebooku napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu, což Hrad popřel. Nejvyšší soud nevyhověl stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (ANO), podle něhož nebyly splněné podmínky pro odložení případu. Nejvyšší soud stížnost zamítl jako nepřípustnou, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Petr Tomíček. Zeman vede s Bartíkem civilní spor také u Městského soudu v Brně, projednávání případu začne v září.
Miloš Zeman, prezident ČR

Zeman a rakovina? NS rozhodl o stížnosti v kauze Bartíkova příspěvku

Nejvyšší soud (NS) už rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal někdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) v souvislosti s odložením trestního oznámení Hradu na Brňana Svatopluka Bartíka. Výsledek zatím není známý. Podnět k podání stížnosti dal prezident Miloš Zeman. Bartík napsal v roce 2017 na facebooku, že Zeman má rakovinu.

Více souvisejících

Jan Kněžínek Ministerstvo spravedlnosti elektronické náramky Věznice Praha

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy