Jourová krotí rozruch kolem Babiše: Je třeba počkat na oficiální stanovisko eurokomise

"Věc souvisí s novou legislativou ze srpna tohoto roku, kterou nyní Evropská komise vykládá," uvedla s tím, že nevidí souvislosti s debatami o novém evropském rozpočtu.

Hájila přitom postavení Tomáše Nejdla, který je jako expert na kohezní politiku a člen kabinetu rumunské eurokomisařky pro regionální politiku Coriny Crețuové spojován s Babišem, a část europoslanců proto už dříve žádala jeho odvolání. "Pan Nejdl je velký profesionál a slušný člověk a je nehorázné, aby tu byly spekulace, že je nestranný," uvedla k tomu Jourová.

Podle bývalého vládního zmocněnce pro EU Tomáše Prouzy nebezpečí, že Česká republika bude muset alespoň část dotací vyplacených Agrofertu vrátit, hrozí. Pracovníci právního servisu Evropské komise, podle něj vědí, co píší. Podle analýzy jde o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).

Český zákon, na jehož základě Babiš převedl své firmy do svěřenského fondu, podle Prouzy není dotažen do konce a z pohledu současné evropské legislativy nestačí. "Umožňuje člověku mít vliv," uvedl tím, že by mělo mít Česko připraveny analýzy a důvěryhodné odpovědi, pokud se Evropská komise na podmínky rozdělování dotací po srpnu letošního roku, kdy se evropská legislativa změnila, zeptá.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), jehož otec vlastní zemědělskou firmu, která na dotacích získala dva miliony korun, uvedl, že věc prověřil Státní intervenční fond. Konstatoval, že premiér ani on ve střetu zájmu nejsou. Hájil přitom nestrannost rozhodování zaměstnanců fondu. K svému případu uvedl, že dotace byla schválena v říjnu 2017, tedy v době, kdy ještě nebyl ministrem, a odsouhlasena v listopadu loňského roku, podepsána byla podle pravidel nyní.

Analýza právní služby Evropské komise, o které informovaly v sobotu mimo jiné britský list The Guardian a francouzský Le Monde, uvádí, že Babiš má jako předseda vlády možnost v Česku řídit a ovlivňovat rozhodovací procesy spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu. Premiér už v sobotu střet zájmu odmítl. Skutečnost, že je Babiš vzhledem ke svěřenským fondům, kam převedl akcie Agrofertu, stále konečným uživatelem výhod, odpovídá podle názoru právní služby komise "hospodářskému zájmu", jak jej definuje 61. článek nařízení o pravidlech pro unijní rozpočet.

V něm stojí, že střet zájmů nastává, pokud je "ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí" kvůli rodinným důvodům, citovým vazbám, kvůli politické či národní sblíženosti a právě také kvůli možným hospodářským zájmům.