Piráti touží po vlastním think-tanku, ostatní strany berou na jejich činnost miliony

Po vzoru ostatních politických stran a hnutí přemýšlí Piráti o založení vlastního think-tanku. Někteří členové s podobnou iniciativou souhlasí, předseda strany Ivan Bartoš o ní zatím neví. Strana by v současnosti nedosáhla na příspěvek na činnost institutu, ten by přitom činil něco kolem 3 milionů korun ročně. Informuje o tom dnešní Právo.

„Jedná se o iniciativu několika jednotlivců, členů Pirátské strany, kteří o věci diskutují na pirátském fóru,“ odpověděla na dotaz serveru EuroZprávy.cz tisková mluvčí Pirátské strany Karolína Sadílková s tím, že jde o jedno z téměř 3800 aktuálních témat na fóru. „U Pirátů má každý právo navrhovat a diskutovat své podněty,“ dodává.

Pirátský institut chce založit bývalá místopředsedkyně strany Jana Michailidu. Mezi členy strany se nachází příznivci této iniciativy, kupříkladu poslanec a současný místopředseda Mikuláš Peksa. Kandidát na lídra Pirátů do květnových eurovoleb by však případné založení think-tanku nechal právě na chvíli, až budou známy výsledky voleb do Evropského parlamentu.

Naopak předseda Pirátské strany Ivan Bartoš zatím o ničem neví. Michailidu o svém záměru informovala na pirátské internetové diskusi, sama nakonec nevylučuje, že institut bude na Pirátech zcela nezávislý. Proti straně však rozhodně jít nechce.

„Tato iniciativa zatím nenašla odezvu ani u vedení strany ani u širší stranické základny, nepředpokládáme tedy ani, že by nyní byla tématem blížícího se Celostátního fóra strany,“ konstatuje tisková mluvčí Sadílková.

Vlastní politický institut má např. hnutí ANO, občanští demokraté, lidovci, TOP 09 i sociální demokracie. Letos jim stát na příspěvcích vyplatil zhruba 25 milionů korun. Piráti by na něj zatím nárok neměli. Příspěvek si můžou nárokovat strany, které uspěly alespoň ve dvou z předchozích tří volebních období. Piráti uspěli ve sněmovních volbách v roce 2016 poprvé.

Roční státní příspěvek činí 10 % z celkové výše příspěvku na činnost strany. Piráti by na institut dostávali něco přes 3 miliony korun, na činnost strany dostávají 33 milionů.

Politické instituty provádí výzkumnou, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost, která slouží k rozvoji demokracie, právního státu, ale také občanské společnosti. Měly by podporovat aktivní účast občanů na veřejném životě a starat se o zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuse.

Peníze ze státního příspěvku nesmějí být využity např. na volební kampaň, organizace musí mít založený transparentní účet. Pokud se však podíváte na web některých politických institutů, je jasné, že strany je používají minimálně k akcentaci svého programu.

„Pravý břeh je think-tank, jehož cílem je otevírat, promýšlet a zpracovávat témata moderní pravicové politiky a usilovat o její ideovou obnovu. Podporujeme politiku zdravého rozumu, již v posledních letech stále zřetelněji opouští nejen čeští, ale také evropští politici,“ píše se v popisu činnosti Institutu Petra Fialy (ODS).

Od léta uspořádal institut čtyři debaty, hned ve třech případech byli řečníky politici ODS. V září i říjnu šlo o předsedu Petra Fialu, po jeho boku se objevila i nová brněnská primátorka Markéta Vaňková. V listopadu pak společně s dramatikem Milanem Uhdem diskutovala dlouholetá poslankyně Miroslava Němcová.

Institut pro politiku a společnost, think-tank spojený s vládním hnutím ANO, zase v současnosti láká na lednovou debatu o snižování administrativní zátěže v rámci digitalizace státní správy. Zúčastní se jí ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nestr. za ANO).

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana politické strany Ivan Bartoš (Piráti) Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

včera

včera

Adam Vojtěch

Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu

Dostupnost tamoxifenu v České republice se výrazně zlepšuje. Díky intenzivní koordinaci Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv s výrobci a distributory míří v těchto a následujících dnech do České republiky přes 10 000 balení tamoxifenu. Další dodávky jsou zajišťovány také pro podzimní období.

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž, míní server Politico.

včera

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.

včera

Donald Trump

Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří

Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

36 hodin po ničivém zemětřesení v Kolumbii záchranáři stále nachází živé

Záchranáři v západní Kolumbii vyprostili živou dvaatřicetiletou ženu, která strávila 36 hodin pod troskami zřícené budovy po silném zemětřesení. Danielu Largo vytáhli z trosek domu ve městě Pereira po náročné desetihodinové záchranné operaci. Hasiči se k ní nakonec dostali skrz vykopaný tunel vedený pod čtyřmi těžkými betonovými deskami, které ženu uvěznily. Celá akce vyvolala mezi přítomnými příbuznými i záchranáři obrovskou úlevu.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Vance potají jednal se Zelenským. Požaduje, aby se Ukrajina vyhnula útokům na klíčovou trasu pro vývoz ropy

Ukrajinské ozbrojené síly provedly rozsáhlý útok na ruskou námořní základnu v černomořském přístavu Novorossijsk. Informoval o tom podle webu Kyiv Post ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož šlo o unikátní operaci zaměřenou na poslední hlavní základnu ruské flotily v Černém moři. Útok se odehrál ve vzdálenosti více než 300 kilometrů od frontové linie za použití střel Neptun, proudových dronů Paljanycja a bezposádkových námořních systémů. Ukrajinské zbraně při této akci zasáhly pozice ruské protivzdušné obrany, přístavní mola i související infrastrukturu.

včera

Zatmění slunce

MAPA: Kde pozorovat zatmění Slunce? Najděte si místo přímo ve vašem okolí

Dnešní podvečerní úplné zatmění Slunce představuje výjimečnou událost, na kterou Evropa čekala dlouhých 27 let. Měsíc se postaví přímo mezi Zemi a Slunce a úzký pás územi od Islandu přes severní Španělsko až po Baleárské ostrovy zahalí do temnoty. Jedná se o první úplné zatmění pozorovatelné z evropské pevniny od roku 1999. Celou událost navíc doprovází velmi neobvyklá astronomická geometrie, která z tohoto úkazu dělá jeden z nejvíce očekávaných zážitků celé generace.

včera

Zatmění slunce

Zatmění Slunce nás v příštích letech čeká ještě několikrát. Z Česka jej opět uvidíme už za rok

Příznivci astronomie a vesmírných úkazů vstupují do výjimečného období, které je označováno za zlatou éru pozorování zatmění Slunce. Během pouhých 710 dnů dojde ke třem úplným zatměním Slunce, která budou postupně k vidění nad Evropou, Afrikou a Austrálií. Tento neobvyklý řetězec událostí nabízí cestovatelům i široké veřejnosti jedinečnou příležitost sledovat jeden z nejvzácnějších přírodních úkazů v oblastech s velmi dobrou turistickou infrastrukturou.

včera

Zatmění slunce, ilustrační obrázek

Zatmění Slunce vám může poškodit oči i zničit mobil. Jak jej sledovat a fotit bez speciálních brýlí?

Sledování zatmění Slunce bez speciálních brýlí je podle odborníků oslovených BBC bezpečné pouze za použití nepřímých metod, které využívají principu dírkové komory. Členové Královské astronomické společnosti varují před přímým pohledem do Slunce i před používáním běžných slunečních brýlí nebo tmavých ochranných pomůcek. Tyto prostředky totiž neposkytují dostatečnou ochranu před ultrafialovým zářením a při přímém pohledu na Slunce mohou způsobit vážné a trvalé poškození zraku.

včera

včera

Ilustrační foto

Zákaz sociálních sítí nefunguje. Většina mladých jej už obešla

Snaha politiků po celém světě omezit mladistvým přístup k sociálním sítím naráží na první vážné překážky. Zákazy, které měly chránit děti před riziky digitálního světa, čelí narůstající kritice kvůli pochybnostem o jejich účinnosti i obavám z nežádoucích vedlejších dopadů. Politická opatření, jež si získala značnou popularitu, se nyní potýkají s praktickými problémy při vymáhání i s odporujícími si odbornými názory.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina předala USA konkrétní návrhy na ukončení války

Ukrajinská vyjednávací delegace předala Spojeným státům americkým konkrétní návrhy, které mají směřovat k ukončení války s Ruskem. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu k národu v úterý 11. srpna. Podle hlavy státu je nezbytné, aby diplomatická jednání doprovázelo neustálé posilování obranných schopností země. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že Washington musí vyvinout výraznější tlak na Moskvu, aby změnila své dosavadní vojenské plány.

včera

Prezident Trump

Trump potvrdil, že ze summitu NATO odjel v kontejneru na jídlo. Rubio a Bessent zůstali v ohroženém letadle

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že při svém nedávném odletu ze summitu Severoatlantické aliance v Turecku musel na poslední chvíli narychlo změnit letadlo. K tomuto kroku přistoupil na základě důrazného doporučení bezpečnostních složek a armády, které zaznamenaly bezprostřední riziko možného útoku. Trump novinářům sdělil, že v podobných situacích bez výhrad respektuje pokyny Tajné služby a vojenského doprovodu.

včera

Zatmění slunce (Jason Major)

Počasí dnes bude na pozorování zatmění Slunce a Perseid ideální

Česko se připravuje na mimořádné astronomické úkazy. Už dnes v podvečerních hodinách zasáhne region velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které nabídne skvělé pozorovací podmínky díky zcela jasné obloze. Unikátní podívaná bude k vidění nízko nad západním až severozápadním horizontem přibližně hodinu před západem slunečního kotouče a v průběhu samotného západu. V tuzemsku zprostředkuje sledování veřejnosti řada hvězdáren, zatímco za úplným zatměním v pásu totality zamířily výpravy do Grónska, na Island či do Španělska.

11. srpna 2026 21:58

Trump změnil názor. Licenci k výrobě raket systému Patriot Ukrajině neudělí

Americký prezident Donald Trump přehodnotil svá původní prohlášení a ustoupil od plánu udělit Ukrajině licenci k domácí výrobě rakety systému Patriot. Bílý dům k tomuto kroku vedou především obavy z možného úniku vysoce citlivých vojenských technologií, které by v budoucnu mohly skončit v ruských rukách. Rozhodnutí tak opět prohlubuje nejistotu ohledně ukrajinské protivzdušné obrany před očekávanými zimními útoky ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy