Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Zdeněk Hřib vyjádřil se složením svého týmu velkou spokojenost a zdůraznil, že strana má nyní v čele silné a zkušené osobnosti. Podle něj Piráty čeká intenzivní období, během něhož se chtějí soustředit na pomoc rodinám, dostupné bydlení a důsledný boj proti korupčnímu jednání. Předseda je přesvědčen, že s tímto vedením strana neuhne ze své cesty a dokáže se připravit na budoucí návrat k vládní odpovědnosti.

„Pirátky a Piráti znovu potvrdili, že máme ve svých řadách skvělé političky a politiky. Gratuluji nově zvoleným místopředsedkyním Kateřině Stojanové a Olze Richterové a místopředsedům Martinovi Šmídovi a Jiřímu Hlavenkovi. Čeká nás hodně práce – v Poslanecké sněmovně, v komunální politice i při přípravě na převzetí vládní odpovědnosti. Budeme se dál soustředit na témata dostupnosti bydlení, podpory rodin, modernizace státu a tvrdého boje proti korupci na všech úrovních politiky. Neuhneme z cesty. Tím jsem si s tímhle týmem jistý,” poblahopřál ke zvolení novým místopředsedům strany předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za odvedenou práci poděkoval také Republikovému předsednictvu, které stranu řídilo doposud a ocenil i kandidáty.

Martin Šmída, který v předsednictvu pokračuje, vnímá své zvolení jako příležitost k ještě užšímu propojení stranických odborníků s poslaneckým klubem. Jeho hlavním cílem je posílit jednotu strany tak, aby v nadcházejících komunálních i sněmovních volbách vystupovala jako jeden tým. Věří, že otevřená spolupráce s experty je klíčem k tomu, aby Piráti na politické mapě i nadále úspěšně obhajovali svou pozici.

„Díky všem za důvěru! Dnes jsme s Piráty pevnou součástí české politické mapy, ale to neznamená, že máme hotovo. Naopak. Čeká nás hodně práce v komunálních volbách, v podpoře našich kandidátek i v propojování strany s poslaneckým klubem. Chci přispět k tomu, abychom s Piráty fungovali jako jedna parta, abychom spolupracovali s našimi odborníky i se všemi, se kterými je možné najít společnou řeč.  Už teď se těším, jak to s celým vedením strany nakopneme a zopakujeme úspěch jak v komunálu, tak pak i v dalších sněmovních volbách,“ vzkazuje Martin Šmída, který obhájil post prvního místopředsedy.

Nová místopředsedkyně Kateřina Stojanová chce do vedení přinést dynamiku a pohled mladé generace. Piráty vnímá jako společenství lidí, kteří věří v poctivou politiku, a hodlá se zasadit o budování progresivní značky, která bude srozumitelná běžným občanům. Jejím záměrem je posilovat sebevědomí strany v době, kdy jsou demokratické hodnoty pod neustálým tlakem z různých stran.

„Pro mě nejsou Piráti jen politický projekt, ale komunita lidí, kteří drží při sobě a věří, že politika se dá dělat jinak. Vážím si hlasů, které mi Pirátky a Piráti dali. Budu se jako místopředsedkyně Pirátů podílet na budování silné, sebevědomé a progresivní strany, která je blízko lidem a dokáže nabídnout řešení i v době, kdy demokracie čelí silným tlakům. Přináším svou energii, zkušenosti i pohled mladé generace a chci přispět k tomu, aby Piráti táhli za jeden provaz a nepochybuji, že se nám to povede,“ říká nově zvolená místopředsedkyně Pirátů a poslankyně Kateřina Stojanová.

Jiří Hlavenka se hodlá ve své nové roli zaměřit především na praktické fungování strany a její rozvoj v regionech. Jako zkušený podnikatel chce do pirátského hnutí vnést profesionálnější přístup k fundraisingu a zlepšit komunikaci mezi centrálou a místními buňkami. Podle něj je nezbytné mít dlouhodobý strategický plán, díky kterému strana zvládne reagovat na rychlé společenské změny a uspěje v komunální sféře.

„Demokracie může fungovat jen tehdy, pokud stojí na svobodách jednotlivce, právním státě a férových pravidlech.  Právě to jsou hodnoty, které Piráti dlouhodobě hájí. Chci se zaměřit na posílení strany v regionech, profesionální fundraising a lepší spolupráci mezi centrálou a místními organizacemi. Zásadní bude také úspěch v komunálních volbách a dlouhodobé strategické plánování, které Pirátům umožní obstát v době hlubokých společenských proměn,” dodává 3. místopředseda Jiří Hlavenka.

Sestavu uzavírá Olga Richterová, která připomněla, že Piráti v parlamentu zastupují zájmy statisíců lidí a po náročných časech jsou opět v plné kondici. Za klíčový úkol považuje získávání nových tváří a dobrovolníků, kteří straně pomohou uspět v budoucích volebních kláních. Chce, aby Piráti zůstali otevřenou a moderní politickou silou, která se nebojí řešit výzvy, jež přinese budoucnost.

„Po náročném období jsme zpět v plné síle. Dnes ve Sněmovně zastupujeme statisíce voličů. Stálo to obrovský kus práce, profesionalizace kampaně i nasazení dobrovolníků. A všem těm patří obří dík. Teď je před námi další klíčový úkol: uspět v komunálních volbách, nabrat nové lidi, kteří letos přijdou k Pirátům i na kandidátky, a být otevřenou, silnou a moderní, výzvy budoucnosti řešící stranou,“  uzavírá 4. místopředsedkyně a předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

Více souvisejících

Česká pirátská strana Olga Richterová (Piráti)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 1 hodinou

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 2 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 4 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 6 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy