Sněmovna by měla k přehlasování prezidentského veta potřebovat 120 místo nynějších 101 hlasů. Dnes to v rozhovoru na serveru Blesk.cz řekl prezident Miloš Zeman. Zdůvodnil to tím, že přímo volená hlava státu má mít silnější pravomoci než v minulosti, kdy byla volba parlamentní. Zároveň ale uvedl, že neočekává přijetí příslušné změny ústavy ve svém funkčním období, které potrvá do roku 2023.
Zeman vyjádřil přesvědčení, že přímo volený prezident má jinou pozici, než když byl volen oběma komorami parlamentu. Proto by podle něj měla mít hlava státu silnější pravomoci. "Prezidentské veto zákona se dá velmi snadno přehlasovat 101 hlasy ve Sněmovně. Bylo by dobré, aby prezidentovo veto bylo přehlasovatelné pouze kvalifikovanou většinou 120 hlasů," řekl.
Zeman ve svém prvním funkčním období v letech 2013 až 2018 vetoval sedm zákonů. Uspěl pouze jednou, v šesti případech poslanci jeho veto přehlasovali. Za první rok svého druhého funkčního období zatím žádné veto nepoužil.
Prezident neočekává, že by se pravomoci hlavy státu měnily ještě v době jeho působení na Hradě. Kvůli úpravě prezidentských pravomocí by bylo nutné změnit Ústavu, což by vyžadovalo souhlas obou komor Parlamentu.
Související
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman
Miloš Zeman , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
před 2 hodinami
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
před 3 hodinami
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
před 5 hodinami
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
před 6 hodinami
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
před 7 hodinami
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
před 8 hodinami
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
před 10 hodinami
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
před 11 hodinami
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
před 12 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
před 13 hodinami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
před 15 hodinami
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
před 16 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák