Jednání o vydání Roznera policii se protahuje. Proč?

Stále je však pravděpodobné, že verdikt o Roznerovi padne na schůzi pléna, která začne v úterý. Schůze by totiž měla pokračovat i v týdnu od úterý 12. února.

Předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) dnes řekl, že výbor čekal "na poskytnutí součinnosti ze strany orgánů činných v trestním řízení a dozorového a dohledového státního zastupitelství".

Členové výboru chtějí vyslechnout vyšetřovatele případu a také obvodního státního zástupce pro Prahu 4 i zástupce městského státního zastupitelství. Zdržení způsobilo podle informací ČTK zejména zbavení mlčelivosti žalobců, o něž výbor žádal v polovině prosince a které trvalo déle.

Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení "neexistující pseudokoncentrák". Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení, mířily i na předsedu SPD Tomia Okamuru. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Policie nejprve trestní oznámení odložila. Státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření. Právě proto chce výbor vyslechnout oba žalobce. Prostor k vyjádření dostane před členy výboru rovněž Rozner.

Hnutí SPD už dříve postup prověřování kritizovalo, zásah státního zastupitelství nese podle hnutí znaky aktivismu a vyvolává otazníky nad objektivitou vyšetřování. Rozner podle SPD nezpochybňoval utrpení lidí v táboře, ale v souladu s názorem SPD zpochybnil "vynaložení astronomické částky na nákup vepřína".

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.