Co se dělo na MPSV za Marksové? Exministryně se rázně ohradila vůči kritice

Podle kontrolorů ministerstvo práce při budování informačních systémů pro výplatu dávek pochybilo a porušilo rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun. NKÚ prověřoval využití 900 milionů ze 3,7 miliardy korun, které resort od roku 2013 do roku 2017 vydal na informační technologie. Problémy se týkaly vytváření systémů, veřejných zakázek, smluv či využívání externích firem, uvedl NKÚ. Podle něj se ministerstvo závislosti na dodavateli nezbavilo.

Marksová považuje rozhodnutí vyhlásit tendry a snažit se ze závislosti vymanit za správné. Na stav informačních technologií v resortu si stěžovala od svého nástupu do funkce začátkem roku 2014. Poukazovala mimo jiné na končící či chybějící smlouvy. Je přesvědčena o tom, že ona a její tým postupovali "s péčí řádného hospodáře".

Kontrola NKÚ se zaměřila na to, jakým způsobem předchozí vedení MPSV (2013–2017) realizovalo IT systémy. Po svém nástupu jsem provedla celkovou personální reorganizaci i revizi řízení. Agendové aplikace nasadíme nejpozději do konce roku 2020. @Hospodarky @novinkycz @iDNEScz

"Ministerstvo pod mým vedením ušetřilo přes 600 milionů korun, neboť za roky 2010 až 2013 bylo vynaloženo víc finančních prostředků než za roky 2014 až 2017," tvrdí Marksová. Podle ní díky úspoře bylo možné investovat do nových projektů i přes to, že souběžně fungovaly také systémy od původního dodavatele. Exministryně uvedla, že v roce 2013 před jejím nástupem výdaje činily 1,4 miliardy korun, v roce 2017 pak 1,7 miliardy.

Ministerstvo v roce 2014 za Marksové rozhodlo o vytvoření propojeného resortního systému zhruba za 1,5 miliardy korun, který měl začít fungovat od roku 2017. Termín se nestihl, takže se smlouva s dosavadním dodavatelem - firmou OKSystem - prodlužovala na dva roky. Dvouletý provoz vyšel zhruba na miliardu. Stejně resort pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) postupoval i před koncem loňského roku. Nynější ministryně počítá s tím, že by nové systémy měly začít plně fungovat do konce příštího roku.

Podle Marksové za zpožděním jsou "účelové námitky ze strany neúspěšných uchazečů" v tendrech i to, že přípravy zastavila její nástupkyně z první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Marksová míní, že za posun harmonogramu může také to, že její tým "v budování eGovernmentu byl v tomto pojetí první", nebyly s tím tedy zkušenosti. Dodala, že antimonopolní úřad žádnou ze zakázek nezrušil.

Němcová stav přípravy nových systémů kritizovala. Podala i několik trestních oznámení. Argumentovala tím, že musela postupovat hospodárně. Práce pak zas obnovila Maláčová.