Piráti chtějí zavést klouzavý mandát pro ministry, posílil by princip dělby moci

Obdobnou změnu ústavy, tedy zavedení klouzavého mandátu pro ministry, slibovalo předloni ve volebním programu vládní hnutí ANO. Premiér Andrej Babiš (ANO) se opětovně vyslovil pro takovouto změnu naposledy počátkem loňského prosince.

Zavedení klouzavého mandátu by znamenalo, že za poslance, který se stane členem vlády, by nastoupil náhradník. V případě ukončení angažmá v kabinetu ministrů by člen vlády získal poslanecký mandát zpět na zbytek funkčního období. Piráti tím chtějí řešit absenci členů vlády při schůzích Sněmovny.

"Poslanec, který se stane členem vlády, dále vykonává obě tyto funkce. Typickým důsledkem je nízká účast členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, při hlasováních," uvedl Michálek. V letech 2013 až 2017 se podle Pirátů ministři účastnili v průměru jen 54 procent hlasování ve Sněmovně, zatímco ostatní poslanci 77 procent.

Z členů současné vlády má nejnižší účast na jednání dolní komory Babiš (32,6 procenta), dále pak sociální demokraté - ministři kultury Antonín Staněk (50,1 procenta) a vnitra Jan Hamáček (58,2 procenta). Naopak více než čtyřpětinovou průměrnou poslaneckou účast mají ministr životního prostředí Richard Brabec a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (oba ANO).

Piráti také chtějí zvýšit účast členů vlády při interpelacích, neboť ministři by pravidelně museli být ve Sněmovně jen ve čtvrtek. "Zavedení klouzavého mandátu posílí princip dělby moci a náležité kontroly vlády Sněmovnou," dodal Michálek. Hlavní přínos by podle něj byl v tom, že ministři by museli ve Sněmovně trávit jen asi třetinu času v porovnání se současným stavem.

Ve sněmovním systému evidence zákonů návrh Pirátů zatím k dispozici nebyl. Volební program ANO navíc počítal i se zavedením klouzavého mandátu pro členy vlády z řad senátorů. Není ale zřejmé, jak by to bylo možné realizovat vzhledem k tomu, že senátoři s ohledem na většinový systém voleb do horní komory náhradníky nemají, a pokud některý z nich skončí, jeho nástupce musí vzejít z doplňovacích voleb.

Experti, které si předloni sezval k případným změnám ústavy tehdejší ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD), možnost zavedení klouzavého mandátu odmítli. Není jisté, zda by s ohledem na rozdílné složení Sněmovny a Senátu horní komora s takovouto ústavní změnou souhlasila. Na změnách ústavy se musí obě parlamentní komory shodnout, aby byly přijaty.

Klouzavý mandát je podle Pirátů zaveden v Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku či na Slovensku.