Revoluce v trestním řádu? Do konce roku má být připraven finální text

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) počítá s tím, že do konce letošního roku vznikne text nového trestního řádu. V pololetí chce předložit novelu zákona o soudech a soudcích a také novelu zákona o státních zástupcích. Zákon na ochranu whistleblowerů hodlá poslat vládě do konce února. Uvedl to v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize.

Kněžínek řekl, že na novém trestním řádu se pracuje "velmi intenzivně". "Předpokládám, že do konce roku bude připraven finální text k první odborné diskusi," sdělil. Zároveň ale dodal, že zákon nechce předkládat, pouze jej prý "připraví k předání štafety svému nástupci".

"Je to natolik důležitá norma, že by měla být podrobena co nejširší odborné debatě," vysvětlil, proč chce, aby trestní řád schvalovala až Sněmovna nově složená po příštích volbách. "Jsem přesvědčen, že text dotáhneme, a pokud to půjde opravdu dobře, můžeme ho prohnat připomínkovým řízením," uvedl Kněžínek k plánované činnosti ministerstva pod svým vedením.

"Oceňuji, že po ministrovi (Robertu) Pelikánovi, který byl zaujat spíše soukromým právem, se práce na trestním řádu opravdu pohnula. Zdá se mi, že to patří mezi reálné, nikoliv jen deklarované priority pana ministra," komentoval to šéf Unie státních zástupců Jan Lata.

Doplnil, že by vedle nového trestního řádu uvítal i nový zákon o státním zastupitelství, který ale u politiků "není průchozí". Za největší slabinu stávajícího zákona pokládá možnost odvolání nejvyššího státního zástupce vládou bez udání důvodu. Kněžínek ho ujistil, že připravovaná novela zavede nejvyššímu státnímu zástupci pevné sedmileté funkční období. "Pokud se nedopustí kárného provinění, ve funkci vydrží," podotkl ministr.

Novelu zákona o státním zastupitelství má ministerstvo podle plánu legislativních prací předkládat koncem roku, Kněžínek ji však chce odeslat už do července, a to souběžně s novelou zákona o soudech a soudcích, která bude mimo jiné řešit výběr kandidátů na soudce. Podle ministra by měly jít obě normy "ruku v ruce".

V současné době ministerstvo dokončuje vypořádání připomínek k zákonu o ochraně oznamovatelů korupce. Podle ministra práce nabraly zpoždění, protože zásadních připomínek přišly dvě stovky. Kněžínek se dnes s Latou i s Baxou shodli na tom, že stát by neměl whistleblowerům dávat finanční bonus za oznámení protiprávního jednání. Zákon se zaměřuje mimo jiné na to, jak oznamovatele ochránit po pracovněprávní stránce.

Související

Miloš Zeman

Zemanova rakovina? Policie měla právo kauzu odložit, rozhodl NS. Ovčáček skřípe zuby

Policie mohla odložit trestní oznámení Pražského hradu na brněnského politika Svatopluka Bartíka, který předloni před volbami na facebooku napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu, což Hrad popřel. Nejvyšší soud nevyhověl stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (ANO), podle něhož nebyly splněné podmínky pro odložení případu. Nejvyšší soud stížnost zamítl jako nepřípustnou, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Petr Tomíček. Zeman vede s Bartíkem civilní spor také u Městského soudu v Brně, projednávání případu začne v září.
Miloš Zeman, prezident ČR

Zeman a rakovina? NS rozhodl o stížnosti v kauze Bartíkova příspěvku

Nejvyšší soud (NS) už rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal někdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) v souvislosti s odložením trestního oznámení Hradu na Brňana Svatopluka Bartíka. Výsledek zatím není známý. Podnět k podání stížnosti dal prezident Miloš Zeman. Bartík napsal v roce 2017 na facebooku, že Zeman má rakovinu.

Více souvisejících

Jan Kněžínek justice zákony soudy whistleblowing Otázky Václava Moravce

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy