Podmínky pro podání dovolání k Nejvyššímu soudu se zpřísní

"Dovolací důvody se omezí ze tří na jediný. Tím zůstane nesprávné právní posouzení věci. Už tedy nebude možné namítat zmatečnost či jiné vady řízení. Nejvyšší soud by v budoucnu neměl zkoumat ani skutkový stav věci," objasnil šéf rezortu Jiří Pospíšil (ODS).

Podle Pospíšila by se soudci Nejvyššího soudu měli v budoucnu zabývat jen takovými kauzami, u kterých bude splněn atribut zásadního právního významu. "Dovolání bude až na výjimky přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se končí odvolací řízení, a to tehdy, pokud Nejvyšší soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Půjde například o případy, kdy se odvolací soud odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu nebo jeho soudci danou otázku doposud neřešili," naznačil ministr.

Zpřísněním podmínek hodlá Pospíšil ulevit Nejvyššímu soudu. "Naším hlavním cílem je zkrátit délku soudního řízení u tohoto tribunálu, a to v civilních věcech. Ta se přitom v současnosti pohybuje mezi jedním a půl a dvěma lety," zdůvodnil Pospíšil. Podle něho je Nejvyšší soud zahlcen tisícovkami případů a nemá tak dostatek prostoru na to, aby plnil svou hlavní úlohu, kterou je sjednocování judikatury.

Novela mimo to počítá také se zkrácením lhůty, kterou mají lidé na to, aby se na Nejvyšší soud s dovoláním obrátili. Ta by měla být ve srovnání se současností poloviční - z nynějších dvou měsíců by se tak měla "smrsknout" na jeden měsíc.

Občanský soudní řád definuje dovolání jako mimořádný opravný prostředek, který lze podat proti pravomocnému rozhodnutí vydanému odvolacím soudem, a to za předpokladu, že to umožňuje zákon. Právě taková definice je ale pro Pospíšila trnem v oku. "V současnosti je tomu tak, že pokud okresní soud rozhodne určitým způsobem a soud odvolací má na věc zcela jiný názor a vydá odlišné rozhodnutí, má občan možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten se tak prakticky stal třetí instancí," shrnuje šéf rezortu spravedlnosti dosavadní praxi.

Počet nevyřízených případů, se kterými se lidé na soudce Nejvyššího soudu obracejí, se tak rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2006 ministerští úředníci evidovali 3 144 "nedodělků", k jejichž vyřešení se soudci kvůli náporu práce neměli šanci dobrat v průběhu předchozího roku, loni už se počet kauz, které v uplynulém období marně čekaly na rozuzlení, vyšplhal až na 5 595. Do letošního roku přitom soudci Nejvyššího soudu vstupovali s restem dosahujícím 5 066 nevyřízených dovolání.

Návrh, na jehož vzniku se kromě právníků z ministerstva spravedlnosti podíleli také experti, je v současnosti v připomínkovém řízení. Rezort přitom počítá s tím, že parlamentem by mohl projít ještě letos tak, aby v účinnost vešel na počátku roku 2012.