KOMENTÁŘ | Kdo může za rozkol uvnitř ODS? Jediného viníka najít nejde

KOMENTÁŘ – Je jediným viníkem pokračujícího rozkolu uvnitř opoziční ODS Václav Klaus mladší? Často to tak vypadá a mnozí by si dozajista přáli, aby to tak vnímala většina lidí. Včerejší odchod Zuzany Majerové Zahradníkové z poslaneckého klubu strany však ukázal, že jeden univerzální viník rozhodně neexistuje.

Rozkol uvnitř ODS pokračuje. Po Václavu Klausovi mladším včera opustila poslanecký klub strany i Zuzana Majerová Zahradníková. A zatímco u syna bývalého prezidenta platilo, že ODS došla trpělivost s ním, u poslankyně Majerové Zahradníkové je to naopak. Pro jednání svých stranických kolegů už nemá pochopení ona.

Pomyslnou poslední kapkou, po které přetekl pohár trpělivosti, bylo včerejší odvolání Klause ze sněmovního školského výboru. „Nadřadit vnitropolitický boj kvalitě vzdělávání považuji za zradu voličů a nemohu se na tom dále podílet,“ nechala se včera slyšet za řečnickým pultíkem. Vnitrostranický spor však může být dlouhodobějšího charakteru.

Trvá minimálně od chvíle, kdy ODS Klause vyloučila. Majerová Zahradníková se tehdy k celé věci vyjádřila na Facebooku. Uznala, že Klaus řadu lidí štve, mnohdy už jen tím, že je Klaus. „Mě ale zajímá něco jiného: jsou jeho hodnoty v souladu s hodnotami, na kterých ODS vznikla? Hájí svobodu, trh, hájí suverenitu naší země? Není co řešit,“ napsala tehdy.

Není sebemenších pochyb, že za jejím odchodem z klubu stojí spor strany s Klausem, jehož Majerová Zahradníková všude možně obhajovala. ODS ji však mohla naštvat i anulováním výsledků regionálního sněmu v Olomouckém kraji. Poslankyně je totiž místopředsedkyní tamního oblastního sdružení.

Místopředseda ODS Martin Kupka to tehdy zdůvodnil tím, že došlo k procedurálnímu pochybení, tím pádem jsou všechna rozhodnutí a volby neplatné. Předseda regionálního sdružení Michal Zacha to potvrdil, prakticky všude se však spekulovalo o jiném důvodu.

Do regionální rady si totiž olomoučtí občanští demokraté zvolili někdejšího místopředsedu ODS a ministra vnitra Ivana Langera, což stranickému vedení nebylo moc po chuti. Petr Fiala v rozhovoru pro Český rozhlas jasně konstatoval, že zvolení Langera považuje za „chybu olomouckých kolegů“. Zbyněk Stanjura pak dodal, že doufá, že kolegové budou názor pana předsedy reflektovat.

Otázku, zdali jí to ovlivnilo při rozhodování, může zodpovědět jen sama Majerová Zahradníková. Je však evidentní, že doporučení předsedy Petra Fialy a dalších „nadřízených“ pro ní nejsou úplně svatá. Kdoví, zdali nakonec Majerová Zahradníková neskončí v nově vznikající straně Václava Klause mladšího.

Související

Robert Fico, slovenský premiér Komentář

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně. 
Sjezd ODS v Ostravě

Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem

Současný premiér Petr Fiala v sobotu obhájil post předsedy Občanské demokratické strany, ministr financí Zbyněk Stanjura zůstává prvním místopředsedou. Fiala se ale nachází ve složité situaci. Musí překonat vysokou zeď, která ho odděluje od běžného českého voliče. Ten před jménem totiž nemá zkratku prof. a situace na Ukrajině je pro něj velice abstraktním tématem. Sdílení informací s veřejností je klíčem k úspěchu. Pokud Fiala chce obhájit i premiérský post, potřebuje běžného českého voliče. 

Více souvisejících

komentář ODS Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra) Václav Klaus ml. Petr Fiala Ivan Langer

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy