Kde je osm miliard za vytěžené dřevo?

"Na jednu stranu vedou někteří aktivisté boj proti plánovaným zásahům v I. zóně, ale na druhé straně se na Šumavě v národním parku za posledních dvacet let, tedy před nástupem ředitele Stráského, vytěžilo více než 800 tisíc kubíků dřeva. Kácelo se i v I. zónách. Cena za kubík dřeva se pohybuje mezi devíti sty až tisící korunami. Znamená to tedy, že z hor zmizely stromy za astronomických osm miliard korun," upozornil Hůlka.

Zdejší lidé z nich podle svazu neviděli ani korunu, v infrastruktuře Šumavy se peníze neobjevily. "Kdyby alespoň část z těchto peněz měl k dispozici Jihočeský a Plzeňský kraj, tak by nyní nebyly problémy s opravou rozbitých silnic. Silnic, na jejichž devastaci se vysokou měrou podílely i náklaďáky dennodenně odvážející dřevo ze Šumavy.

Obyvatelé šumavských obcí mají plné právo se ptát, kde je osm miliard korun za vytěžené šumavské dřevo," řekl Hůlka.¨

Svaz obcí Národního parku Šumava se také ptá, proč různým ekologickým iniciativám nevadilo masové ničení šumavských lesů, které vedlo k rekordnímu kácení, za minulého vedení parku. "Nabízí se úvaha, zda někdo nepodporoval šíření kůrovce záměrně, aby těžby mohly být tak vysoké. Komu bývalé vedení národního parku dovolilo vytěžit šumavské lesy? Máme za to, že peníze za těžbu v lesích na území Národního parku a CHKO Šumava se měly vracet zpět do šumavské přírody a infrastruktury," uzavřel Hůlka.