ČSSD by volby vyhrála. Levice by měla pohodlnou většinu!

Trvající příklon voličů k levicovým stranám pak lze nepochybně přičíst poměrně výrazně poškozenému mediálnímu obrazu vládního kabinetu Petra Nečase, který musí prakticky neustále komentovat koaliční neshody či kauzy a výroky některých ministrů. Nárůst volebních preferencí nejsilnější levicové politické strany ČSSD nepochybně ovlivňuje i volba nového předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který je nejen oblíbeným politikem, ale i velmi ostrým kritikem většiny připravovaných vládních reforem. Rostoucí tendence voličské základny můžeme zaznamenat taktéž u ODS, což může být důsledkem návratu jisté skupiny pravicově smýšlejících voličů, kteří ve volbách do PSP ČR upřednostnily TOP 09 nebo Věci veřejné. Pokles preferencí VV však vzhledem k období, kdy průzkum společnosti SANEP proběhl, nelze dávat do souvislosti s aktuálním děním v rámci této politické strany, neboť byl proveden na konci března. Před branami Poslanecké sněmovny stále postávají lidovci, kteří by se tak ani v březnu s největší pravděpodobností do Sněmovny nedostali. Dlouhodobé oslabování stran vládní koalice lze přičíst jak vnitrokoaličním sporům, kauzám vládních činitelů, tak i mnohdy velice nejasným a občanům nesrozumitelným počinům představitelů vládní koalice v rámci prosazování vládních reforem.  Nicméně je důležité zmínit, že každá vláda, která musí sáhnout k úsporným opatřením a nese zodpovědnost za rozsáhlé reformní kroky, se vždy potýká s poklesem voličského zájmu. Z tohoto pohledu pak bude důležité, jakým způsobem se jednotlivé vládní reformy podaří nastartovat a zda veškeré vládní kroky povedou ke stabilizaci české ekonomiky bez zásadního zásahu do životní úrovně většiny obyvatel ČR.   

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházejí pouze z hlasů 49.7% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě hypotetického konání voleb do PSP ČR na konci března letošního roku by se ziskem 35,4% jednoznačně zvítězila sociální demokracie. Opětovný nárůst voličských preferencí lze zasadit do kontextu s volbou nového předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který je vnímán jako slušný a oblíbený politik a který z levicových pozic dlouhodobě kritizuje připravované reformy nebo neutěšené poměry ve vládní koalici.

Pozici druhé nejsilnější politické strany by se ziskem 18,3% obsadila ODS, která si ve srovnání s minulým měsícem polepšila o 0,7 procentního bodu. Tento nárůst, byť mírný, může poukazovat na návrat jisté skupiny původních přívrženců této strany nebo pravicově smýšlejících voličů, kteří nevnímají pozitivně vývoj v rámci TOP 09 či VV. Pozitivně může být také reflektován důraz na pokračování reformního úsilí vládního kabinetu či pozvolné odeznívání afér, ve kterých figurovali ministři za ODS. Nicméně aktuální kauza, které čelí ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra, může v následujícím období výrazně ovlivnit rozhodování části voličů v neprospěch ODS.   TOP 09 si se ziskem 15,3% v porovnání s minulým měsícem pohoršila o 1,7%. TOP 09 tak s největší pravděpodobností i nadále doplácí na nekompromisní prosazování reforem, které budou mít na domácnosti největší vliv. Poněkud paradoxně však může oslabení TOP 09 do jisté míry souviset s pomalým tempem prosazování avizovaných vládních reforem.  

KSČM se ziskem 13 procentních bodů zaznamenala nárůst o 0,1 procentního bodu oproti předcházejícímu měsíci. I nadále tak platí, že KSČM disponuje ukázněnou voličskou základnou, doplněnou o nejtvrdší kritiky úsporných opatření a reformního úsilí středopravicové koaliční vlády.

Mírný pokles preferencí jsme pak mohli zaznamenat u Věcí veřejných, které si pohoršily o 0,4% a získaly tak 7,9 procentního bodu. Důvodem tohoto propadu může být jisté napětí v rámci této strany, které eskaluje v podobě různých mediálních přestřelek mezi představiteli této strany. Vzhledem ke skutečnosti, že Věci veřejné nemají pevnou voličskou základnu, je pochopitelné, že každá událost v rámci této strany se bude promítat na aktuálním stavu volebních preferencí. Z tohoto pohledu se jistě promítne v dalším období na vnímání voličů i aktuální kauza, která otřásá základy Věcí veřejných. Zde bude možné sledovat oscilaci volebních preferencí na základě schopnosti či neschopnosti Věcí veřejných vypořádat se s  vnitrostranickými problémy a kauzami. Jako klíčový moment pak lze z pohledu voličů jistě vnímat i nadcházející volbu předsedy Věcí veřejných.  

Voliči nadále váhají zřetelněji podpořit  KDU-ČSL, kterou by aktuálně volilo 4,8% voličů, což by ovšem ani tentokrát nestačilo pro vstup do Poslanecké sněmovny. V každém případě lze říci, že šance lidovců na návrat do Poslanecké sněmovny nejsou nereálné. Aktuální dění na domácí politické scéně může hrát v osudu této strany zásadní roli.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.