Vláda schválila principy důchodové reformy i stokorunu za pobyt v nemocnici

Možnost převádět část peněz ze státního průběžného systému na individuální účty u penzijních společností či výplata důchodu tři roky po smrti jsou novinky, které zahrnuje takzvaný druhý pilíř důchodové reformy. Její hlavní principy odklepla vláda.V praxi to bude znamenat, že se zaměstnancům zvýší odvody na sociální pojištění ze stávajících 6,5 na minimálně 8,5 procenta. Tato částka se rozdělí, 3,5 procenta půjde do státního systému, zbytek do soukromých fondů. "V případě OSVČ dojde obdobně k navýšení pojistné sazby a následnému odvodu do druhého pilíře," zmiňuje materiál pro vládu.Starobní důchod z druhého pilíře bude vyplácený ve třech podobách, které se budou lišit vztahem účastníka systému ke smrti. Na výběr bude důchod na 20 let, důchod do konce života, nebo výplata peněz ještě tři roky po smrti.Správu peněz ve druhém pilíři mají provádět penzijní společnosti. "Předpokládá se, že je budou tvořit především transformované současné penzijní fondy. Možný bude i vstup nových subjektů. Penzijní společnosti pro tento účel budou muset získat zvláštní licenci," stojí v principech důchodové reformy.Každá z firem má povinně nabízet čtyři fondy, které se budou lišit investičními profily, strukturou portfolia a souvisejícími riziky. Má jít o dynamický, vyvážený, konzervativní i všeobecný fond, přičemž "všeobecný fond bude investovat výhradně do státních dluhopisů ČR, případně do přesně určených dluhopisů dalších zemí EU nebo OECD."Po schválení plánu důchodové reformy má ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) spolu s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) připravit konkrétní legislativní podobu změn. Půjde o návrhy zákonů o důchodovém spoření a o penzijním spoření i o úpravy, které s nimi souvisejí. Novely mají ministři předložit vládě do 30. června letošního roku.Ministři schválili i první fázi zdravotnických reforem - novelu zákona o zdravotním pojištění ministra Leoše Hegera (TOP 09). Ministerstvo předlohu označuje za spíše technickou změnu, která má zlepšit fungování současného systému a zajistit pro zdravotnictví více peněz.Návrh přináší zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici. U platby za den pobytu v nemocnici by se částka měla zvýšit ze současných 60 na 100 korun. Změnu plateb za pobyt v nemocnici ministerstvo návrh zdůvodňuje tím, že dosavadní poplatek neodráží realitu, že se jedná o de facto poplatek za hotelové služby, tedy například za jídlo nebo povlečení.V platnosti nadále zůstává poplatek za položku na receptu. Jeho úpravu, která spočívá v poplatku za recept, předloží Heger až v další zdravotnické novele.Kabinet odsouhlasil také změny pro znalce a tlumočníky. Neplnění povinností, které jim ukládá zákon, už znalcům a tlumočníkům nebude procházet a budou jim hrozit pokuty či dokonce vyškrtnutí ze seznamu."Současný zákon je z roku 1967 a za dobu své platnosti nedoznal významných změn," řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). "Vláda chce nařízením dát jasná a transparentní pravidla," upřesnil dále a dodal, že úprava je současně také jedno z protikorupčních opatření v programovém prohlášení vlády.Pod pohrůžkou sankce hodlá rezort dosáhnout vyšší úrovně posudků, současně doufá, že se mu podaří urychlit vybraná soudní jednání."Cílem je zajistit vyšší státní dohled nad činností znalců a tlumočníků a znaleckých ústavů a dosáhnout vyšší kvality posudků a tlumočnických úkonů, které mají významný vliv na soudní rozhodování. U sporů, které vyžadují zpracování posudku, má řádný výkon znalců a tlumočníků zásadní význam, v opačném případě může docházet jak k prodlužování řízení, tak i k případným újmám jeho účastníků," uvádí se v předkládací zprávě.Změny v oblasti nové identity chráněných osob po ukončení jejich ochrany, krycích dokladů, ale i v oblasti sociálního zabezpečení těchto osob obsahuje novela zákona o zvláštní ochraně svědka. I s ní ministři vyslovili souhlas.Přijatá právní úprava přináší změny zejména v oblasti nové identity chráněných osob. Nová identita se chráněným osobám ponechává i poté, co byla zvláštní ochrana a pomoc ukončena. Novela rovněž upravuje používání krycích dokladů. Předloha obsahuje možnost poskytování zvláštní ochrany i po jejím faktickém ukončení.Vláda rozšířila a přesněji specifikovala také seznam nemocí z povolání. Přijatá úprava stanovuje i nové nemoci způsobené chemickými látkami. "Nařízení nahradí od 1. července tohoto roku platný seznam nemocí, který byl vydán v roce 1996," informoval ministr Drábek.Předloha nad rámec stávajících nemocí způsobených chemickými látkami rozšiřuje seznam i o nemoc z organických kyselin, nemoc z louhů a nemoc z dalších látek nebo směsí látek."Od doby vydání současné právní úpravy došlo k některým změnám jak ve výrobních procesech a technologiích, tak i ve stupni lékařských poznatků o souvislosti mezi riziky práce a některými chorobami," stojí v předkládací zprávě.Ministerstvo práce a sociálních věcí ve zprávě rovněž uvádí, že některé nemoci z povolání nelze v současnosti uznat, neboť ve stávajícím zákoně nejsou stanoveny. Platný seznam nemocí z povolání má i nedostatky technické povahy, které je nezbytné odstranit.Kabinet odsouhlasil i návrh na snížení objemu peněz určených na mzdy pro 714 policistů a 134 hasičů. Tato místa nebyla obsazená a ušetřené peníze se použijí na ostatní běžné výdaje bezpečnostních sborů.V případě počtu neobsazených míst u Policie České republiky půjde o trvalé snížení. Získané prostředky v celkové výši 342 milionů korun se použijí zejména na nákup materiálu, drobného hmotného majetku, výpočetní a kriminalistické techniky, na opravy a údržbu majetku a nákupy pohonných hmot.Ministři měli na stole také věcný záměr volebního zákoníku, který obsahuje například tři varianty přímé volby hlavy státu i rámec pro přímou volbu starostů v obcích do 1500 obyvatel.Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) uvedl, že projednávání věcného záměru volebního zákoníku vláda přerušila na dva měsíce a dodal: "Cílem bylo, aby se na úrovni vládní koalice, ale i na úrovni demokratických politických stran zastoupených v parlamentu, vytvořil prostor pro vydiskutování otázek spojených s tímto návrhem." Podle Pospíšila bude dřív, než jednotlivé body dostanou paragrafové znění, potřeba najít na nich politickou shodu.Vláda se měla zabývat také novelou školského zákona. Kvůli nepřítomnosti ministra Josefa Dobeše (VV) jí ale odložila, stejně jako všechny další body související se školství.Novela počítá například s tím, že uchazeči o studium na středních školách si budou od příštího roku moci podat už jen dvě přihlášky místo stávajících tří. Zákon také stanovuje, že ředitelé škol můžou v jednom školním roce vyhlásit nad rámec oficiálních prázdnin nejvýš pět dní volna – navíc řádně odůvodněných.