Agrofert není výjimka? Stoprocentní vratky dotací bývaly v minulosti časté

Do Česka ve středu dorazila předběžná auditní zpráva Evropské komise týkající se zemědělských dotací pro holding Agrofert. Zdroje ČTK hovoří o tom, že je možné, že Agrofert bude muset vrátit všechny investiční zemědělské dotace od února 2017, kdy začala platit novela o střetu zájmů označovaná jako lex Babiš. Nemělo by se to týkat takzvaných přímých plateb, které jsou vypláceny všem zemědělcům v EU.

Mayer podotkl, že v kauze Agrofertu nebylo zatím nic rozhodnuto definitivně. "Všechny programy, výzvy a úpravy metodik se uskutečňují schvalováním v souladu s pravidly transparentnosti v širokých skupinách, kde jsou zastoupeni skutečně snad všichni, co mají do toho co říct, včetně zástupců Evropské komise," uvedl.

Předtím než se začne vůbec cokoliv proplácet žadatelům, musí podle něj každý operační program projít nezávislým auditem shody. "Ty audity jsou zdlouhavé, obtížné a jsou předmětem zájmu Evropské komise, která až na tomto základě ´pustí financování´. Každý projekt prochází obdobně různými stupni posouzení a kontrol. Takže potíže, jak jsou dnes prezentovány, jsou zpochybňováním práce všech zúčastněných úřadů - včetně zástupců Evropské komise, kteří na všem pracovali," míní Mayer.

O přidělení dotace podle něj rozhoduje vždy výběrová komise ministerstva, které spravuje příslušný operační program. "Komise rozhoduje na základě dvou nezávislých hodnotících posudků, které přidělí žádosti o dotaci body. Například u většiny výzev pro firmy a podnikatele platí, že minimální hranice pro přidělení dotace je dosažení alespoň 60 bodů ze 100 možných. Může se ale stát, že finanční alokace dané výzvy bude vyčerpána kvalitnějšími projekty, které získají více než 60 bodů. Tedy ne všechny žádosti, které dosáhnou 60 bodů, musí být zákonitě podpořeny," dodal Mayer.

Z údajů ministerstva pro místní pro místní rozvoj vyplývá, že za 15 let členství v Evropské unii muselo Česko vrátit z dotací 26,4 miliardy korun. Bylo to v programovém období 2007 až 2013 a šlo zhruba o čtyři procenta z přidělené částky.

Audit EK je podle ministra Tomana útokem na české zemědělství. České zemědělství ale není jen Agrofert. V ČR jsou také zemědělci, kteří umí podnikat i bez politických funkcí. Až dosud museli čelit oligarchovi, který dle auditu nehrál fér. Stop pro dotace Agrofertu to potvrzuje.

Státní zemědělský intervenční fond dnes oznámil, že nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy ho premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby fond proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), tedy od 2. srpna 2018, přestože se fond neztotožňuje se závěry zprávy z Bruselu.

Z fondu bylo Agrofertu od roku 2012 do konce letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. První předběžnou zprávu zveřejnila média minulý pátek, podle ní má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku podle ní hrozí, že by mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

APEF vznikla v dubnu 2014 v reakci na narůstající problémy s čerpáním dotací EU. Chce působit jako prostředník mezi řídícími orgány a příjemci dotací a pomocí intenzivní spolupráce dosáhnout toho, aby se obě strany navzájem vnímaly jako partneři a usnadnit tak efektivní a transparentní využití prostředků EU. Mezi členy patří poradenské společnosti ČSOB EU Centrum, Erste Grantika Advisory, EUFC CZ nebo enovation.