Sudetský sněm v ČR? Nepřijatelná provokace, rozčilují se politici

Podivínský ve své zdravici na sjezdu zdůraznil, že Češi a Němci krok za krokem postupují v obnově vztahů, jejichž dobrou úroveň již dnes dokládají stále častější obchodní, regionální a kulturní setkávání. Podle velvyslance je to příkladem řešení jiných sporů v Evropě, mezi kterými zmínil odluku Británie od Evropské unie, terorismus a radikalismus.

Velvyslanec rovněž připomněl úsilí bývalého českého premiéra Petra Nečase a jeho někdejšího bavorského kolegy Horsta Seehofera o vzájemné sblížení. Za důležitý je totiž považován Nečasův projev v Mnichově v roce 2013, ve kterém vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Podle Podivínského v rozvoji vztahů chtějí pokračovat i nynější bavorský premiér Markus Söder a český ministerský předseda Andrej Babiš. „Jsem skálopevně přesvědčen, že před námi leží společná evropská budoucnost,” řekl na závěr Podivínský, jehož projev publikum opakovaně oceňovalo potleskem.

Velvyslancova slova ocenil nejvyšší politický představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí Bernd Posselt, který k řečnickému pultu nastoupil hned po něm. Ten opětovně zdůraznil, tak jako v předchozích dnech, hrozbu nacionalismu. „Nikdy jsem doma neslyšel zlé slovo o Češích, ale mnoho ošklivých slov o nacionalismu,” uvedl Posselt, který má po otci sudetské kořeny a po matce štýrské.

Posselt se v projevu vymezil proti protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Ta jako jediná politická strana neměla na letošním sudetoněmeckém sjezdu informační stánek. Už v minulém roce jí pořadatelé neumožnili se oficiálně představit veřejnosti. Prostory má SL pronajaté, proto rozhoduje o tom, komu umožní informační stánek zřídit.

Předsedovi Sudetských Němců na AfD vadí mimo jiné její blízký vztah s někdejším českým prezidentem Václavem Klausem. Posselt jej kritizuje za to, že chtěl zakotvit do evropského právního řádu dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše. Vůči těmto právním normám, na jejichž základě Němci byli po druhé světové válce zbaveni v Československu občanských práv a majetku, se vysídlenci dlouhodobě vymezují.

Posselt si přeje uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v České republice, podle něhož čas na to ještě nedozrál ,ale v budoucnu, za dva či tři roky by se tak stát mohlo. Německý ministr vnitra Horst Seehofer, to označil za „velkou myšlenku.“

Česká reakce

Méně nadšení taková idea vzbudila na české straně. „ Toto je silné kafe! Budu se ptát ministra zahraničních věcí zda byl pan velvyslanec vyslán na tento slet Ministerstvem zahraničních věcí případně, zda o jeho účasti jednala vláda. Pokud jsou jeho účast a slova vnímána jako oficiální vládní vzkaz v kontextu toho, že sudetští Němci chtějí pro příště pořádat své srazy na našem území a bez toho, aby uznali Benešovy dekrety jedná se o další nabourání naší zahraniční politiky,“ napsala např. rozhořčeně komunistická europoslankyně Kateřina Konečná. Šéf KSČM Vojtěch Filip to považuje za provokaci vůči občanům ČR.

Kritický je i europoslanec Jan Zahradil (ODS). Serveru Parlamentní listy sdělil, že považuje téma Sudetských Němců v Česku za „uzavřenou kapitolu“. „ Pan Posselt si vyrobil celou svou existenci na tom, že ji chce nechat neuzavřenou,“ uvedl Zahradil, podle něhož si Sudetští Němci „ vybrali svou cestu sami – před válkou, za války a jako důsledek toho i po válce. Naši krajané, ani bývalí, to už dávno nejsou. Nehrajme s nimi tuto jejich hru.“

Proti návrhu se vymezila i vládní koalice. ČSSD to odmítla s tím, že by to mohlo poškodit „nejlepší současné česko-německé vztahy v historii“. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že to považuje za „nepřijatelnou provokaci“ a doufá, že nebyla „myšlena vážně.“

Za dobrý nápad to nepovažuje i předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan, podle něhož by to jen „nahrálo komunistům a dalším, kteří se odmítají ohlédnout za minulostí bez nenávisti,“ uvádí deník Právo. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09, Miroslava Kalouska, na to nedozrál čas.

Na sjezdu vystoupili někteří bývalí členové vlády, např. někdejší vicepremiér a současný poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který měl na sudetském sněmu projev v roce 2017, a bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.

Seehofer zvláště ocenil přítomnost bývalého českého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který na události v roce 2016 vystoupil s projevem jako první člen české vlády. Účast Hermana, kterého označil za věrného přítele sudetských Němců, a dalších českých zástupců považuje Seehofer za cestu k narovnání vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy. 

Přítomnost českých politiků na sjezdu ostře kritizovalo hnutí SPD. To tvrdí, že SL má nacistické kořeny a proto je přítomnost českých politiků na sjezdu „naprosto nepřijatelná.“

Lidovci a Piráti byli jedinými stranami, který návrh na sjezd Sudetských Němců v Česku podpořili. „Přijde mi to jako logické pokračovaní prohlubovaní vzájemných vztahů,“ sdělil Právu Herman.

Podle poslance za Piráty, Jana Lipavského se jedná o dobrou myšlenku. " Přivítat bývalé obyvatele a jejich potomky v jejich původním domově je krásné gesto. Dá se očekávat, že jak čertíci z krabičky vyskočí různí pseudonárodovci,“ uvedl s tím, že „ jejich nenávistí a poštváváním by se ale organizátoři ani český stát neměli nechat zastrašit.“