ČSSD podrží Babišovu vládu. Hamáček předložil podmínky pro setrvání v koalici

Poslanci se sejdou na schůzi k hlasování o nedůvěře vládě ANO a ČSSD ve středu. O svolání schůze dnes požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) pětice opozičních stran. Pod žádost sebrali zástupci ODS, Pirátů, lidovců, TOP 09 a hnutí STAN 66 podpisů. Podle iniciátorů hlasování by se měli poslanci jasně vyslovit k podpoře premiéra Andreje Babiše (ANO), který je podle návrhu auditní zprávy Evropské komise ve střetu zájmů a čelí obvinění v dotační kauze Čapí hnízdo.

Hamáček řekl, že ve své předsednické zprávě navrhl, aby ČSSD pokračovala v koaličním projektu za čtyř předpokladů. Zdůraznil, že v rozpočtu by se měly hledat především dodatečné příjmy a plán by měl umožnit naplňovat cíle sociální demokracie. "Aktuální návrh, který je na stole, tyto ambice nesplňuje," uvedl Hamáček. S ANO chce sociální demokracie v tomto směru jednat, dodal.

Trvá také na garanci nezávislosti justice a na tom, aby byla vyřešena situace kolem ministra kultury. ČSSD od konce května čeká na jmenování Michala Šmardy, kterého navrhla místo Antonína Staňka (ČSSD). Jeho odvolání na žádost sociální demokracie navrhl Babiš, prezident Miloš Zeman návrhu s odkazem na to, že mu ústava nestanovuje žádnou lhůtu, zatím nevyhověl. Staňkovu rezignaci předtím odmítl.

Hamáček připomněl, že Zeman se v sobotu sejde v Lánech s Babišem a kultura by měla být jedním z témat. "Zatím stále platí, že chceme mít situaci vyřešenou do konce června. Pokud by se tak nestalo, pravděpodobně bychom svolali mimořádné předsednictvo, které by rozhodlo, jak dále," uvedl.

Na předsednictvu neuspěly dnes téměř žádné návrhy na usnesení ani návrh ústeckých delegátů na vystoupení z vlády. Hamáček řekl, že tato iniciativa získala podporu deseti hlasů ze 41. Další desítka členů předsednictva se zdržela.

Hlasovat o nedůvěře vládě se bude v reakci na návrh auditní zprávy Evropské komise, který zveřejnila média. Babiš má podle ní nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto podle dokumentu hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.