Ministerstvo spravedlnosti poslalo za první rok fungování vlády ANO a ČSSD do připomínkového řízení několik zákonů, které kabinet slibuje v programovém prohlášení - například zákon o hromadných žalobách, o regulaci lobbingu, o ochraně oznamovatelů či novelu zákona o státním zastupitelství. Kritici mu vytýkají tři výměny na postu ministra či nedostatečné kroky v problematice exekucí. V souvislosti s oblastí spravedlnosti poukazují i na to, že vláda má trestně stíhaného premiéra.
Po odchodu Roberta Pelikána ministerstvo krátce vedla Taťána Malá (oba ANO), následně se funkce ujal úředník Jan Kněžínek a po něm Marie Benešová (oba za ANO). Šéf opoziční ODS Petr Fiala uvedl, že obviněný premiér Andrej Babiš (ANO) podlomil výměnou Kněžínka za Benešovou důvěru v nezávislou justici a v právní stát.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný míní, že opakované změny ministrů poznamenaly působení ministerstva. "Proto se mnoho záměrů nepodařilo dotáhnout do konce. Navíc každý z ministrů měl vcelku odlišné cíle a odlišné bylo i vedení resortu," napsal ČTK.
Časté výměny ministrů se na práci úřadu podepsaly i podle místopředsedy STAN Jana Farského. "Za ten rok dokázalo ministerstvo prosadit z větších zákonů jen novelu insolvenčního zákona, která ale bohužel zůstala na půl cesty. Blízko je ukončení projednání zákona o znalcích, ostatní zákony jsou pouze v počátcích," zrekapituloval.
Nejnověji ministerstvo odeslalo do připomínek očekávanou novelu zákona o státním zastupitelství, která ruší odvolatelnost nejvyššího státního zástupce vládou bez udání důvodu. Opozice však Benešovou kritizuje mj. za to, že se změnami se počítá až od roku 2022.
V programovém prohlášení je i dokončení prací na novém trestním řádu a novém civilním řádu soudním. S předložením kodexů nicméně ministerstvo počítá až v dalším volebním období. Do té doby chce trestní řád prodiskutovat s odbornou veřejností a jeho prvotní verzi dodělat na sklonku roku 2020. Pracovní skupina k civilnímu řádu nyní řeší připomínky, které došly k návrhu jeho tezí.
U návrhu zákona o hromadných žalobách ministerstvo aktuálně vypořádává připomínky a uvedlo, že je "připraveno hledat kompromisy". Koncept má řadu kritiků, například podnikatelé se bojí jeho zneužití ke konkurenčnímu boji.
Zákon o regulaci lobbingu i zákon o ochraně whistleblowerů narazily v Legislativní radě vlády (LRV). První muselo ministerstvo přepracovat a v dubnu ho vládě předložilo znovu, u druhého LRV přerušila projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.
Právník z české pobočky Transparency International Petr Leyer se domnívá, že u protikorupčních témat velký posun nenastal. "Podle školního známkování bych dal asi 4-," napsal ČTK. Příprava zákonů o lobbingu a whistleblowingu je podle něj velice pomalá a k návrhům lze mít řadu výhrad. Upozornil, že lobbing má být regulován pouze v legislativním procesu, nikoliv v jiných rozhodovacích procesech. Ochrana oznamovatelů pak nezahrnuje stážisty či dobrovolníky.
Včera byl den pro #Whistleblowing. Toto video ze Slovenska ilustruje, že se to týká spousty životních situací. Na případu Zuzky Hlávkové, která upozornila na předražené vládní zakázky během předsednictví EU. #SpeakUp @Transparency_CZ @transparencyskhttps://t.co/B1aI63xXwT
— David Ondráčka (@David_Ondracka) 24. června 2019
Ohledně exekucí vláda slíbila, že zváží vhodnost alternativ k zavedení principu jeden dlužník - jeden exekutor. S principem počítá novela exekučního a občanského soudního řádu, kterou ministerstvu vrátila LRV. Úřad ji nyní po přepracování předložil znovu k projednání, od změny si slibuje především snížení nákladů exekuce.
Podle Farského ministerstvo v otázce exekucí "zcela selhalo". "V České republice máme cca 200.000 nezákonných exekucí, které jsou pořád vymáhány. Ministerstvo o nich ví, premiér se dokonce po tlaku přihlásil k tomu, že je bude řešit, ale zatím žádné reálné kroky pro pomoc těmto lidem neudělali. Několik set tisíc lidí je tak postiženo vymáháním nezákonných exekucí. To by v právním státě nemělo být možné," konstatoval.
V justici Kněžínek loni vyjednal navýšení platů nesoudcovského personálu. Podle právníka Leyera to byl nevyhnutelný krok, protože hrozila paralýza činnosti soudů a státních zastupitelství. "Navyšování platů musí pokračovat, abychom někdy dospěli k tomu, že osoby v důležitých pozicích, které se podílejí na výkonu spravedlnosti, budou náležitě zaplaceny a nebudou odcházet," upozornil.
Co se týče vládou slibovaného pokračování elektronizace justice, hlavní zakázka na elektronický spis a elektronický rejstřík byla zrušena a ministerstvo počítá s novým vyhlášením na přelomu letošního a příštího roku. Justice se týká i aktuálně připomínkovaná novela zákona o soudech a soudcích, která chce od roku 2021 podrobněji upravit výběr soudců a předsedů soudů.
Související
České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu
Blažek podal stížnost v kauze Aničky. Za znásilnění nezletilé padla podmínka
Ministerstvo spravedlnosti , Petr Fiala (ODS) , Marek Výborný (KDU-ČSL) , Jan Farský , Vláda ČR , Exekuce , Marie Benešová , transparency international , whistleblowing
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 1 hodinou
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 2 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 4 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 4 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 4 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 5 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 5 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 5 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 5 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 6 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 6 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 6 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 6 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 7 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 7 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 8 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 9 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 9 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 10 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák