Chaos na ministerstvu spravedlnosti? Selhalo v otázce exekucí či whistleblowerů. Opozice nešetří kritikou

Ministerstvo spravedlnosti poslalo za první rok fungování vlády ANO a ČSSD do připomínkového řízení několik zákonů, které kabinet slibuje v programovém prohlášení - například zákon o hromadných žalobách, o regulaci lobbingu, o ochraně oznamovatelů či novelu zákona o státním zastupitelství. Kritici mu vytýkají tři výměny na postu ministra či nedostatečné kroky v problematice exekucí. V souvislosti s oblastí spravedlnosti poukazují i na to, že vláda má trestně stíhaného premiéra.

Po odchodu Roberta Pelikána ministerstvo krátce vedla Taťána Malá (oba ANO), následně se funkce ujal úředník Jan Kněžínek a po něm Marie Benešová (oba za ANO). Šéf opoziční ODS Petr Fiala uvedl, že obviněný premiér Andrej Babiš (ANO) podlomil výměnou Kněžínka za Benešovou důvěru v nezávislou justici a v právní stát.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný míní, že opakované změny ministrů poznamenaly působení ministerstva. "Proto se mnoho záměrů nepodařilo dotáhnout do konce. Navíc každý z ministrů měl vcelku odlišné cíle a odlišné bylo i vedení resortu," napsal ČTK.

Časté výměny ministrů se na práci úřadu podepsaly i podle místopředsedy STAN Jana Farského. "Za ten rok dokázalo ministerstvo prosadit z větších zákonů jen novelu insolvenčního zákona, která ale bohužel zůstala na půl cesty. Blízko je ukončení projednání zákona o znalcích, ostatní zákony jsou pouze v počátcích," zrekapituloval.

Nejnověji ministerstvo odeslalo do připomínek očekávanou novelu zákona o státním zastupitelství, která ruší odvolatelnost nejvyššího státního zástupce vládou bez udání důvodu. Opozice však Benešovou kritizuje mj. za to, že se změnami se počítá až od roku 2022.

V programovém prohlášení je i dokončení prací na novém trestním řádu a novém civilním řádu soudním. S předložením kodexů nicméně ministerstvo počítá až v dalším volebním období. Do té doby chce trestní řád prodiskutovat s odbornou veřejností a jeho prvotní verzi dodělat na sklonku roku 2020. Pracovní skupina k civilnímu řádu nyní řeší připomínky, které došly k návrhu jeho tezí.

U návrhu zákona o hromadných žalobách ministerstvo aktuálně vypořádává připomínky a uvedlo, že je "připraveno hledat kompromisy". Koncept má řadu kritiků, například podnikatelé se bojí jeho zneužití ke konkurenčnímu boji.

Zákon o regulaci lobbingu i zákon o ochraně whistleblowerů narazily v Legislativní radě vlády (LRV). První muselo ministerstvo přepracovat a v dubnu ho vládě předložilo znovu, u druhého LRV přerušila projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.

Právník z české pobočky Transparency International Petr Leyer se domnívá, že u protikorupčních témat velký posun nenastal. "Podle školního známkování bych dal asi 4-," napsal ČTK. Příprava zákonů o lobbingu a whistleblowingu je podle něj velice pomalá a k návrhům lze mít řadu výhrad. Upozornil, že lobbing má být regulován pouze v legislativním procesu, nikoliv v jiných rozhodovacích procesech. Ochrana oznamovatelů pak nezahrnuje stážisty či dobrovolníky.

Včera byl den pro #Whistleblowing. Toto video ze Slovenska ilustruje, že se to týká spousty životních situací. Na případu Zuzky Hlávkové, která upozornila na předražené vládní zakázky během předsednictví EU. #SpeakUp @Transparency_CZ @transparencyskhttps://t.co/B1aI63xXwT

— David Ondráčka (@David_Ondracka) 24. června 2019

Ohledně exekucí vláda slíbila, že zváží vhodnost alternativ k zavedení principu jeden dlužník - jeden exekutor. S principem počítá novela exekučního a občanského soudního řádu, kterou ministerstvu vrátila LRV. Úřad ji nyní po přepracování předložil znovu k projednání, od změny si slibuje především snížení nákladů exekuce.

Podle Farského ministerstvo v otázce exekucí "zcela selhalo". "V České republice máme cca 200.000 nezákonných exekucí, které jsou pořád vymáhány. Ministerstvo o nich ví, premiér se dokonce po tlaku přihlásil k tomu, že je bude řešit, ale zatím žádné reálné kroky pro pomoc těmto lidem neudělali. Několik set tisíc lidí je tak postiženo vymáháním nezákonných exekucí. To by v právním státě nemělo být možné," konstatoval.

V justici Kněžínek loni vyjednal navýšení platů nesoudcovského personálu. Podle právníka Leyera to byl nevyhnutelný krok, protože hrozila paralýza činnosti soudů a státních zastupitelství. "Navyšování platů musí pokračovat, abychom někdy dospěli k tomu, že osoby v důležitých pozicích, které se podílejí na výkonu spravedlnosti, budou náležitě zaplaceny a nebudou odcházet," upozornil.

Co se týče vládou slibovaného pokračování elektronizace justice, hlavní zakázka na elektronický spis a elektronický rejstřík byla zrušena a ministerstvo počítá s novým vyhlášením na přelomu letošního a příštího roku. Justice se týká i aktuálně připomínkovaná novela zákona o soudech a soudcích, která chce od roku 2021 podrobněji upravit výběr soudců a předsedů soudů.

Související

Pavel Blažek

Blažek podal stížnost v kauze Aničky. Za znásilnění nezletilé padla podmínka

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se rozhodl podat stížnost pro porušení zákona v případu poškozené Aničky pro porušení zákona. Posouzení stížnosti Nejvyšším soudem bude mít dopad na další rozhodovací praxi trestních soudů v Česku, zmínilo ministerstvo. Kauza otřásla Českem, protože za znásilňování nezletilé dívky padl podmíněný trest.
Vlasta Parkanová /TOP 09/

Vlasta Parkanová nevysoudila další miliony za nezákonné stíhání v kauze CASA

Exministryně obrany Vlasta Parkanová nevysoudila další peníze za nezákonné trestní stíhání. K již vyplacené částce ve výši 1,6 milionu korun požadovala po ministerstvu spravedlnosti dalších více než osm milionů. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 ve čtvrtek sdělila verdikt, kvůli nepřítomnosti účastníků sporu ale nepřečetla odůvodnění. 

Více souvisejících

Ministerstvo spravedlnosti Petr Fiala (ODS) Marek Výborný (KDU-ČSL) Jan Farský Vláda ČR Exekuce Marie Benešová transparency international whistleblowing

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 38 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy