Padne Babišova vláda? Druhá zažila velmi těžký a dlouhý "porod"

- Poprvé byl Andrej Babiš, jehož hnutí ANO vyhrálo volby do Sněmovny na podzim 2017, jmenován premiérem 6. prosince 2017. Jeho menšinová vláda nezískala ve Sněmovně důvěru a musela podat demisi.

- Druhá vláda Andreje Babiše se rodila téměř půl roku. Babiš přitom měl dlouhodobě podporu prezidenta Miloše Zemana. Vyjednávání o nové vládě dospělo do finále začátkem května, kdy vznikl návrh koaliční smlouvy. Definitivní cestu ke vzniku kabinetu otevřelo vnitrostranické referendum ČSSD, přestože značná část strany včetně například senátorského klubu s účastí ve vládě nesouhlasila. Premiérem jmenoval Zeman Babiše 6. června 2018, vládu jmenoval 27. června. Stalo se tak osm měsíců po volbách a pět měsíců po demisi dosavadní menšinové vlády ANO. Menšinovou vládu ANO a ČSSD při hlasování o důvěře 12. července podpořili komunisté.

- Prezident dopředu avizoval, že nejmenuje ministrem zahraničí europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) s odkazem na to, že Poche zpochybňuje odmítání migračních kvót a českou proizraelskou politiku. Babiš sice jmenování Pocheho navrhl, zároveň zaslal Zemanovi dopis, kde jako alternativu navrhl pověřit vedením MZV šéfa ČSSD Jana Hamáčka, který se stal i ministrem vnitra. ČSSD několikrát opakovala, že trvá na nominaci Pocheho. ČSSD dostala pět ministerstev - vnitra, zahraničí, práce a sociálních věcí, zemědělství a kultury. Dalších deset členů vlády včetně premiéra bylo za hnutí ANO. Koncem září Babiš oficiálně navrhl prezidentu Zemanovi na post ministra zahraniční kandidáta ČSSD Tomáše Petříčka.

- Kromě sporu kolem Pocheho se řešilo i obsazení dalších křesel, celkem již Babišův kabinet prodělal sedm personálních změn. Například ještě předtím, než vláda získala důvěru, odešla kvůli aféře kolem opisování v diplomových pracích ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO), kterou nahradil nestraník Jan Kněžínek. Z podobného důvodu jako Malá skončil 18. července i ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD), kterého nahradila jeho stranické kolegyně Jana Maláčová.

- V poslední době vzbudilo kritiku opozice vystřídání ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) poradkyní prezidenta Miloše Zemana pro justici Marií Benešovou. Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil 18. dubna, den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Odvolání Benešové stejně tak demisi Babiše požadují účastníci série demonstrací. Počátkem června se například podle organizátorů sešlo na Václavském náměstí 120.000 lidí, podle Babiše ale policie odhadla jejich počet na 90.000. Demonstrace vyvrcholily v neděli 23. června, kdy se na Letenské pláni sešlo na 250.000 lidí, nejvíce od roku 1989.

- Pozornost vyvolala také demise ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), který rezignoval ke konci května po kritice odvolání šéfa Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a šéfa Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Prezident Miloš Zeman ale jeho konec neakceptoval. Nepřijetí demise zdůvodnil tím, že ministr odhalil ve svém resortu "závažná ekonomická pochybení", a neměl by být za tato odhalení trestán. Babiš pak na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra.

- Ministři prosadili řadu personálních změn ve svých úřadech i v podřízených organizacích. Měnilo se například vedení či obsazení statutárních orgánů České pošty, Lesů ČR, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), společností ČEZ a Diamo, Energetického regulačního úřadu (ERÚ), CzechInvestu, České exportní banky, Národní galerie Praha, Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) i několika velkých nemocnic.

- Vláda také například rozhodla, že novým ředitelem civilní rozvědky se stane kybernetický expert Marek Šimandl, a podpořila jmenování státního zástupce Radima Dragouna do čela Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

- Vláda také schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun a s touto částkou počítá ministerstvo financí i pro další léta, a to až do roku 2022. Prioritami rozpočtu v příštím roce je opět jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Vláda se mimo jiné zabývala návrhy na růst rodičovské, kůrovcovou kalamitou, výběrem správce mýtného systému, systematizací státních úřadů a organizací, dostavbou jaderných elektráren, armádními zakázkami, zavedením digitální daně pro velké internetové firmy, vyšším zdaněním tabáku, lihu a hazardu, dvojí kvalitou potravin či problémy kolen některých potravin dovážených z Polska.

- Vláda též učinila kroky k realizaci některých investičních záměrů, o kterých jednal při výjezdech do krajů předchozí Babišův kabinet.

- Vztahy ve vládní koalici se vyostřily kvůli obsazení Rady České tiskové kanceláře (ČTK). Předseda ČSSD Jan Hamáček minulý týden prohlásil, že případné zvolení kandidáta hnutí SPD Michala Semína hlasy poslanců ANO je pro ČSSD nepřijatelné. Babiš poté apeloval na poslance ANO, aby Semína nevolili.

- Ve středu 26. června má Sněmovna hlasovat o nedůvěře vládě. Pětice opozičních stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN) hlasování vyvolala kvůli auditní zprávě Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Babiše. Podle rozložení sil sněmovních stran by měla menšinová vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty hlasování ustát, k vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlas, kluby pětice opozičních stran a SPD čítají celkem 87 poslanců. Vláda ANO a ČSSD už loni 23. listopadu jeden pokus o vyslovení nedůvěry přečkala. Strany tehdy reagovaly na informace v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym.