Druhému hlasování o nedůvěře bude ve středu v Poslanecké sněmovně čelit vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Opozice jednání iniciovala minulý týden kvůli poslednímu dění okolo Babiše, především v reakci na návrhy unijních auditů, které poukazují na jeho střet zájmů při čerpání dotací z Evropské unie. Den před ročním výročím od svého jmenování menšinový kabinet ANO a ČSSD hlasování poslanců s největší pravděpodobností přečká, stejně jako loni v listopadu.
ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN) sesbírali 66 podpisů ke svolání schůze kvůli auditním zprávám Evropské komise. Podle jednoho z návrhů, který zveřejnila média, má Babiš nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet asi 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš to odmítá.
Vládní sociální demokraté v pátek oznámili, že kabinet při hlasování podpoří, byť pro pokračování v koalici mají několik požadavků. Například rozpočet na příští rok by měl víc odrážet priority strany. Socialisté kvůli tomu v pondělí na jednání vlády první návrh rozpočtu nepodpořili a hlasování se zdrželi. Stejně jako ČSSD se v pátek usnesli i komunisté, kteří umožnili díky dohodě s ANO o toleranci vznik kabinetu, tentokrát by měli "aktivně nepodpořit nedůvěru".
Očekává se mnohahodinová debata, po jejímž závěru budou poslanci hlasovat po jménech podle abecedy od vylosovaného zákonodárce. Pro vyslovení nedůvěry vládě je třeba 101 hlasů, proto by pětice stran potřebovala pro úspěch i hlasy dalších sněmovních frakcí. Spolu s hnutím Svoboda a přímá demokracie, které bude proti kabinetu především kvůli svým výhradám vůči ČSSD, mají celkem 87 poslanců. Vládní strany ANO a ČSSD mají dohromady 93 poslanců, klub KSČM má 15 členů a pět poslanců je nezařazených.
Vláda ANO a ČSSD čelila hlasování o nedůvěře už loni v listopadu. Podnětem byla skrytě natočená reportáž s Andrejem Babišem mladším. Obvinil v ní otcovy spolupracovníky, že ho drželi kvůli kauze Čapí hnízdo na Krymu. Premiér podle Babiše mladšího chtěl, aby opustil Česko právě kvůli případu. Ministerský předseda to popřel. Syn podle něj trpí schizofrenií, musí se léčit a být pod dohledem.
Pro vyslovení nedůvěry se v listopadu vyslovilo všech 92 poslanců, kterými tehdy kluby ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN disponovaly. Kabinet podpořilo 90 poslanců z ANO a z KSČM, která vládu toleruje. Tři zákonodárci těchto uskupení byli omluveni, stejně jako dva sociální demokraté. Zbývajících 13 přítomných zákonodárců ČSSD opustilo před hlasováním jednací sál. Vládě tento postoj při hlasování neuškodil, sociální demokraté se gestem chtěli distancovat od Babišových kauz.
Z dosavadních 14 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jediný. V roce 2009 Sněmovna vyjádřila nedůvěru vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Premiérem byl tehdy Mirek Topolánek a ČR v té době předsedala Evropské unii.
Související
Šichtařová úplně končí v politice. Nezmění ji ani volby, prohlásila
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
Poslanecká sněmovna , Vláda ČR , Andrej Babiš , ODS
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 16 minutami
OBRAZEM: Předávání filmových cen Český lev v plném proudu, Franz má už tři sošky
před 44 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 5 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 5 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 8 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 9 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 13 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák