Prodej nemovitostí čeká změny: Stát si posvítí na realitky

Sněmovnu zřejmě čeká boj o to, zda umožnit realitním kancelářím poskytování úschovy peněz. Proti se staví advokáti. Rozhodne se patrně až na podzim. Hospodářský výbor dolní komory sice doporučil návrh nového zákona o realitním zprostředkování schválit ve vládní verzi, ústavně právní výbor ale projednávání odložil až do září.

Sněmovnu zřejmě čeká boj o to, zda umožnit realitním kancelářím poskytování úschovy peněz. Proti se staví advokáti. Rozhodne se patrně až na podzim. Hospodářský výbor dolní komory sice doporučil návrh nového zákona o realitním zprostředkování schválit ve vládní verzi, ústavně právní výbor ale projednávání odložil až do září.

Zákon má stanovit požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti. Nová pravidla mají podle dřívějšího vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) ochránit zájemce o pořízení nemovitostí a kultivovat makléřský trh. Norma má podle Dostálové mimo jiné zamezit tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího.

Předmětem sporu se stala možnost úschovy peněz na pořízení nemovitosti u realitních makléřů, což by byla legalizace stávajícího stavu. Podle kritiků by ale úschova měla být zachována jen u notářů, advokátů a bank. Jakub Michálek (Piráti) to ale označil za "cechovský návrh", který by zbytečně omezil podnikání.

Helena Válková s Taťánou Malou (obě ANO) navrhovaly úschovu peněz u realitních makléřů umožnit, ale podrobit kontrole ministerstvem spravedlnosti. Podle Jana Chvojky (ČSSD) ale z toho ministerstvo není nadšeno, neboť by na kontrolu muselo vyčlenit desítky lidí. Ve hře je tak varianta, podle níž by úschova byla možná, ale peníze by bylo možné použít jen v souladu s realitní smlouvou.

Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti, což ale podle kritiků není v praxi splnitelné. Spory se vedly i o požadavky na kvalifikaci makléřů, kteří by museli mít buď odborné vysokoškolské vzdělání, nebo alespoň středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe. Podle kritiků to nezaručí, že makléři budou schopní a poctiví.

V Česku bylo podle údajů Českého statistického úřadu ke konci loňského roku 14.602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Na jednoho makléře tak připadá asi 720 obyvatel, což je nejméně v Evropě. V Německu, které je v tomto žebříčku evropských zemí na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.

Související

Byty

Český realitní trh krvácí. Experti pro EZ popsali, co nás letos čeká

Podle veřejně dostupných dat a informací se v roce 2023 v tuzemsku prodalo nejméně bytů a domů od roku 2015. Data říkají, že bytů se oproti roku 2022 prodalo o devět procent méně, domů pak až o 17 procent. O 19 procent se také propadl prodej chat a chalup. Může za nepříznivá data jen nižší výkon stavebnictví nebo o poznání horší poptávka či koupěschopnost zákazníků, anebo je na vině inflace? A souvisí nějak spolu všechny zmíněné veličiny?
Ilustrační fotografie.

Ceny nemovitostí v příštím roce? Analytici i indexy se na vývoji shodují

House price index, tedy ukazatel, který ceny domů měří změnou cen rezidenčního bydlení jako procentuální změnu od určitého konkrétního počátečního data, se v České republice pohyboval ve druhém čtvrtletí roku 2022 na hodnotě 218,60 bodu, což bylo více než v prvním čtvrtletí roku, kdy index ukázal hodnotu 210,6 bodu. A podle modelů by se měl tento index cen nemovitostí v ČR pohybovat v příštím roce na hodnotě kolem 138 bodů a v následujícím roce kolem 137 bodů. Co to znamená, je jasné. S největší pravděpodobností může na českém realitním trhu konečně splasknout „bublina“, která na jedné straně dovoluje inkasovat často pro koupěchtivé zájemce o domy či byty nedostupný luxus a na druhé nečekaně vysoké příjmy, ale fakticky šlo dosud spíše o pokřivené fungování realitního trhu pro retailové spotřebitele.

Více souvisejících

reality Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy