Změna dávek na bydlení může situaci zhoršit, tvrdí analýza. Co říká Maláčová?

Podle návrhu zákona by měl od roku 2021 existovat místo příspěvku a doplatku na bydlení nový přídavek. Pravidla vyplácení by se upravila. Do ubytoven by se měly dávky přestat posílat do konce roku 2023. Záměr v praxi podle odborníků znamená zrušení doplatku, přejmenování příspěvku a zpřísnění jeho výplaty. Plán už kritizovaly Platforma pro sociální bydlení a Institut pro sociální inkluzi. Tyto nevládní organizace stejně jako SPOT zastřešují experty na sociální problematiku.

Maláčová ČTK už dřív sdělila, že do médií se dostal pracovní materiál. "Unikl parciální interní dokument o tom, jak chceme zásadním způsobem vstoupit do dávek na bydlení. Strašně zvláštní je, že neunikl ten interní dokument B a interní dokument C. Unikl pouze a jenom ten interní dokument A," řekla ve Sněmovně při hlasování o důvěře vládě ministryně. ČTK napsala, že připravuje "razantní změnu dávek na bydlení" a obchod s chudobou musí skončit, změny ale nepoškodí seniory, rodiny s dětmi či postižené.

Podle analýzy SPOT by nový zákon dopadl i na ně a dotkl by se nejen chudých, ale i nižší střední třídy. V době růstu nájemného si totiž řada domácností dokáže byt udržet jen díky podpoře od státu, uvedl výzkumný tým. Týká se to seniorů z velkých měst, lidí s malým výdělkem či neúplných rodin.

"Problém by vznikl v těch obcích a místech, kde už v současnosti jsou strukturálně znevýhodněné a čelí problému nedostatku kvalitního standardního bydlení," uvádí analýza. Podle ní příspěvek a doplatek představují teď jediný fungující nástroj v politice bydlení. Systém sociálního bydlení v Česku neexistuje.

Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Analýza uvádí, že asi desetina domácností v Česku vydává na bydlení víc než polovinu příjmu, v nájmu žije asi pětina domácností a nájemné předloni meziročně vzrostlo o 14 procent.

Podle autorů letos v březnu pobírala příspěvek téměř každá 25. domácnost v ČR a každá 18. s dětmi. Nejčastěji se dávka vyplácela do chudších regionů s větší nezaměstnaností, hodně se čerpala ale i ve velkých městech. Doplatek v červnu dostávalo jedno procento rodin s dětmi a celkem 0,8 procenta všech domácností, tedy asi 35.200.

"Zákon nezamezí obchodu s chudobou, ten totiž s dávkami souvisí pouze částečně. Tím, že do popředí staví boj se zneužíváním a represivní přístupy, může výrazně zhoršit situaci řady obyvatel odkázaných na nájemní bydlení," uvedla analytička Lucie Trlifajová.

Analýza poukazuje na to, že chybí byty, do nichž by se lidé z ubytoven a nevyhovujícího bydlení přesunuli. Obce by je měly začít urychleně stavět či kupovat a zajistit by měly také sociální pracovníky, hrozí "přetížení obecních rozpočtů", uvedli autoři. Podle nich mohou být zpřísnění podmínek vyplácení a kontroly pro lidi s nízkými výdělky či důchody ponižující.

Autoři dodávají, že by přibylo i administrativy. Poukazují na to, že podklady k návrhu ale podrobnější vyčíslení nákladů a dopadů neobsahují. Úspory by ve srovnání s výdaji byly podle analýzy nízké.