Pád exministra Havlíčka pokračuje, končí i jako náměstek svého jmenovce

Jiří Havlíček svůj konec ve funkci náměstka podle Deníku N potvrdil, na ministerstvu není od konce května, uvedl. Nyní je z organizačních důvodů postaven mimo službu "S panem ministrem jsme o tom vedli diskusi a uvidíme. Třeba se něco objeví," uvedl exministr. Mimo výkon služby může být Havlíček nejdéle půl roku, po tu dobu dostává 80 procent platu.

"Zjednodušujeme organizační strukturu, spojujeme některé sekce a odbory, redukujeme počet pracovníků o deset procent, což se dotýká i vrcholových manažerů resortu. Proto neuvažujeme o jeho dalším zapojení na ministerstvu," napsal deníku k dalšímu působení Jiřího Havlíčka na ministerstvu současný ministr Karel Havlíček.

Kariéra Jiřího Havlíčka je s ministerstvem průmyslu a obchodu úzce spjatá. V úřadu začal poprvé pracovat v roce 2003, tři roky dělal ředitele kabinetu sociálnědemokratického ministra Milana Urbana. Pak pracoval jako hlavní manažer ČSSD, později byl místostarostou Čáslavi. V roce 2014 se na ministerstvo opět vrátil, tentokrát už jako náměstek. V roce 2017 se dostal do čela resortu po odvolání Jana Mládka, který musel skončit kvůli svému přístupu k mobilním operátorům.

Krátce před předloňskými volbami do Sněmovny podepsal Jiří Havlíček ve funkci ministra s firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě lithia u Cínovce v Krušných horách. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Loni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.

Současný ministr Karel Havlíček minulý týden oznámil, že možnosti těžby lithia u Cínovce prozkoumá energetická skupina ČEZ, kterou ze 70 procent vlastní stát. Firmě EMH, která má na těžbu přednostní právo, poskytne půjčku dva miliony eur (51,2 milionu Kč). ČEZ se do konce roku rozhodne, jestli do EMH kapitálově vstoupí, nebo si nechá půjčku vrátit. Analytici to označili jako do značné míry politicky motivovaný tah.