Lobbování v Česku by mělo dostat jasná pravidla, jejich návrh dnes schválila vláda. Návrh zákona ministerstva spravedlnosti kabinet rozšířil o povinnosti týkající se neziskových organizací. Norma, která nyní poputuje k projednání Sněmovnou, má zvýšit transparentnost lobbování. Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) novinářům řekla, že počítá s diskusí v dolní komoře a jeho "vyladěním". Zdůraznila, že zákon, o kterém se mluví od roku 2005, počítá vedle evidence lobbistů se zaznamenáváním tzv. lobbistické stopy.
K předpisu přišlo několik stovek připomínek a řadu rozporů se před jednáním kabinetu nepodařilo vypořádat. Spokojen byl s předlohou před jednáním ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že výhrady jeho úřadu k regulacím pro náměstky pod služebním zákonem byly vypořádány.
V současné době nemá lobbování v Česku žádná pravidla. Bezpečnostní informační služba (BIS) pravidelně upozorňuje na to, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů. Ministerstvo spravedlnosti chce prostřednictvím zákona odlišit standardní lobbování za změnu legislativy od lobbování zákulisního a záměrně netransparentního. Věří, že zákon omezí nežádoucí jevy spojené s lobbingem - korupci, střet zájmů a klientelismus.
Zákon má být účinný od 1. ledna 2021. Návrh definuje lobbování jako "soustavnou činnost spočívající v komunikaci, uskutečňovanou lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného", a to při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů. Právní předpisy zahrnují ty, které schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad či Česká národní banka.
Lobbistou ve smyslu předkládaného zákona se může stát jen svéprávný člověk, který nebyl pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s lobbováním, nebo byl, ale jeho odsouzení je už zahlazené.
Mezi lobbované návrh řadí prezidenta a jeho kancléře, zákonodárce a jejich asistenty, dále ministry, jejich poradce a náměstky, členy bankovní rady ČNB či členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Lobbista, který hodlá lobbovat, bude mít povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou, a uvést, čí zájmy hájí.
Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované. Pokud budou chtít lobbisté nadále provozovat lobbování legálně, budou muset o zápis do registru požádat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Lobbované budou do registru povinně hlásit státní orgány, u nichž lobbovaní působí.
Lobbisté i lobbovaní budou do registru vkládat čtvrtletní, veřejně přístupné zprávy. Náklady na zřízení rejstříku odhadlo ministerstvo na 500.000 až 700.000 korun bez DPH, provoz registru bude podle něj stát zhruba milion ročně.
Návrh svěřuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran také projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných. Úřad bude moci uložit pokutu až 100.000 korun, lobbistům navíc také trest zveřejnění přestupku nebo zákaz činnosti až na tři roky.
Vláda dnes zasedla k poslednímu jednání před vládními prázdninami. Schválila již návrh zákona o lobbování, kterým chce upravit pravidla pro lobbing, zabývat se bude i statutem Uhelné komise či registrem obecních vyhlášek. Tisková konference je v plánu ve 13 hod. pic.twitter.com/tXR4YyroDa
— Úřad vlády ČR (@strakovka) July 30, 2019
Ministerstvo spravedlnosti návrh původně poslalo k projednání koncem loňského roku. Předpis však narazil v Legislativní radě vlády, která ho vrátila k přepracování. Proti nynější podobě návrhu mají námitky ministerstva dopravy, financí, vnitra a zdravotnictví, dále Úřad vlády ČR či Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Kraje pak nesouhlasí se širokou definicí lobbisty, která zahrnuje asociace, svazy, sdružení či spolky. Proti svému zařazení mezi lobbisty protestují rovněž profesní komory, například Česká lékařská komora či Česká komora architektů.
Související
Vláda zjednodušila zavádění dronů do armády, schválila i úpravy trestního řádu
Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci
Vláda ČR , Marie Benešová , lobbing
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 53 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák