Zákon o lobbingu se bude měnit? Vynětí prezidenta je nepřijatelné, tvrdí opozice

Opoziční strany kritizují vynětí prezidenta ze seznamu osob, které budou muset hlásit kontakty s lobbisty. Pro krok, k němuž se rozhodl kabinet Andreje Babiše (ANO) až při zasedání minulý týden, není podle opozičních poslanců žádný důvod.

Piráti podle poslance Mikuláše Ferjenčíka podají pozměňovací návrh, který prezidenta do zákona vrátí, ke stejnému kroku je podle místopředsedkyně strany Markéty Pekarové Adamové připravena i TOP 09.

Ministři zákon schválili minulý týden, podle Aktuálně.cz vláda změnu přijala na poslední chvíli. V předložené verzi nového zákona prezident figuroval, stejně jako poslanci, senátoři, náměstci či národní protidrogový koordinátor. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že vláda k vyškrtnutí prezidenta přistoupila poté, co to na jednání vlády navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky.

Ferjenčík míní, že zahrnutí prezidenta mezi povinné osoby navrhovali Piráti formou připomínky už v době, kdy návrh zákona vznikal. "Vzhledem k rozhodnutí vlády budeme totéž požadovat formou pozměňovacího návrhu v legislativním procesu. Není důvod prezidenta vyškrtnout, protože má vliv na tvorbu zákonů jednak svým právem veta a zároveň má i značný vliv na premiéra," konstatoval.

Poslanec ODS Marek Benda uvedl, že na zákonu jako celku moc přínosného nevidí, přinese podle něj mimořádnou byrokracii. "Ale je naprosto nelogické ze zákona vyřadit právě prezidenta. Jako jeden z mála má některé originální, nikým jiným nepotvrzované, pravomoci. Takže pokud se bavíme o možném zneužití moci pro soukromé účely, pak jistě prezident republiky do zákona patří," napsal Benda ČTK.

I podle Pekarové Adamové by měl předpis zahrnovat všechny subjekty, které se podílejí na zákonodárném procesu a rozhodování. "To je i prezident. Není proto žádný rozumný důvod, proč by měl být prezident rovnější mezi rovnými. Jsem připravena pozměňovací návrh podat, aby zákon nečinil nesmyslnou výjimku," uvedla.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil na twitteru napsal, že chápe, že o vynětí ze zákona stál Zeman, když se obklopuje čínskými poradci a lidmi, jako jsou kancléř Vratislav Mynář či hlavní poradce Martin Nejedlý. "Že to ale chce vláda, kterou Miloš Zeman vytrvale drží pod krkem, zavání politickým kšeftováním," míní.

Vláda v tichosti osvobodila prezidenta od povinnosti hlásit schůzky s lobbisty. Chápu, že to chce člověk, který se obklopuje čínskými poradci a lidmi, jako jsou páni Mynář a Nejedlý. Že to ale chce vláda, kterou Miloš Zeman vytrvale drží pod krkem, zavání politickým kšeftováním.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) August 7, 2019

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan uvedl, že nemá smysl zavádět zákon a hned z něj vymýšlet výjimky. "Lobbing má mít jasná pravidla pro všechny zúčastněné. Je velmi zajímavé, že do projednávání ve vládě šel návrh i s povinností pro prezidenta hlásit schůzky s lobbisty. Náhle, potichoučku, tato povinnost pro hlavu státu zmizela," napsal Rakušan ČTK.

V prvotní verzi připravovaného zákona ministerstvo spravedlnosti se zařazením prezidenta mezi lobbované nepočítalo. Tehdejší ministr Jan Kněžínek (za ANO) to vysvětloval mimo jiné tím, že hlava státu je ze své funkce neodpovědná a za porušení zákona ji nelze potrestat. Po připomínkách Legislativní rady vlády se však ministerstvo nakonec v dubnu rozhodlo prezidenta do návrhu přidat. V návrhu zákona naopak zůstal hradní kancléř.

Zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty a zaznamenat musí i obsah jednání, se nyní bude projednávat ve Sněmovně.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman lobbing Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Marek Benda Jiří Pospíšil prezident čr Vít Rakušan (STAN) Markéta Pekarová Adamová

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 49 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy