Rusko ostře kritizuje Prahu. Metropole odmítá vrátit pamětní desku na radnici

Pamětní deska byla na Staroměstské radnici od roku 1946. V roce 2017 ji dělníci sundali kvůli rekonstrukci budovy. Nyní desku odborníci restaurují, podle Hřiba by se ale na původní místo už vrátit neměla, primátor považuje za vhodnější dát ji do sbírek Muzea hlavního města Prahy.

"Jsme rozhořčeni rozhodnutím nevracet desku na původní místo. Spatřujeme v tom pokus o vymazání z paměti jedné z nejdůležitějších stránek našich společných dějin," uvedla ruská ambasáda v tiskovém prohlášení.

"Vyzýváme současné vedení Prahy, aby se nedopustilo neprozíravého činu a navrátilo pamětní desku na původní místo, které bylo před 73 lety vybráno Pražany, vděčnými rudoarmějcům a účastníkům Pražského povstání mimo jiné i za to, že z oken Staroměstské radnice už nevlají prapory s hákovými kříži," napsalo velvyslanectví.

"Co se týče důvodu, proč se deska nevrátí na Staroměstskou radnici, spočívají v tom, že je historicky nepřesná. V českém textu je zanedbávána role Pražského povstání," řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti) pro Aktuálně.cz.

Desku oslavující maršála Koněva na Staroměstskou radnici vracet nebudeme. Podle stanoviska VHÚ text na pamětní desce obsahuje historické nepřesnosti. Například upozaďuje zásluhy Pražanů o osvobození města a je celkově dokladem devótnosti vůči představiteli SSSR.

Při Pražském povstání zemřelo na 3000 lidí a Pražané se při něm opírali i o Ruskou osvobozeneckou armádu, jíž velel Andrej Vlasov. Když Rudá armáda do města dorazila, měla Praha většinu bojů za sebou. Při dalších střetech zemřelo na 40 rudoarmějců.

Podle ruského velvyslanectví podobná vyjádření mají tendenci relativizovat roli Rudé armády. Ambasáda také mluví o snaze glorifikovat "spolupachatele nacistů". Vlasovci za druhé světové války bojovali po boku Němců proti Sovětům, na konci války ale pomohli Prahu zachránit. V bojích o metropoli jich zemřelo kolem 300.

Ruská ambasáda loni kritizovala i odhalení vysvětlujících tabulek u sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6. Koněv v roce 1945 vedl jednotky Rudé armády, které osvobodily Československo, tabulka ale připomíná i jeho roli v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, a v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. Česká diplomacie si zase v minulosti stěžovala na to, že jsou v Rusku poškozovány hroby českých vojáků a Rusko se k jejich obnově staví negativně.