Česko napadly ruské tajné služby? Bezpečnostní rada svolala jednání

Ministerstvo zahraničí čelilo kybernetickému útoku v červnu. Podle serveru Deník N za útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví to označilo za spekulaci.

Ministerstvo podle svého prohlášení dlouhodobě systematicky zlepšuje zabezpečení svých systémů ve spolupráci s NÚKIB, Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a dalšími institucemi a subjekty. Spolupracuje také se spojenci v Evropské unii a v NATO.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se odborníci kybernetickým útokem zabývají už delší dobu. V souvislosti s jednáním o státním rozpočtu uvedl, že bude požadovat 600 milionů korun navíc na kybernetickou bezpečnost.

Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval a někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář ve společném prohlášení varovali, že útok na ministerstvo zahraničí prokázal, že Česko zaostává v kybernetické obraně. Podle nich se dosud nepodařilo přijmout zákony, které by umožnily vybudování účinné kybernetické obrany.

Dvěma podobným útokům čelilo ministerstvo zahraničí podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2017 už dříve. V jednom případě hackeři systém narušili asi začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvedla BIS. Na úřad směřoval i další útok, u kterého je podle rozvědky z dostupných informací zřejmé, že má původ u ruských tajných služeb.

BRS koordinuje činnosti státu v bezpečnosti a připravuje vládě návrhy opatření k zajištění bezpečnosti. Jejími členy jsou premiér a ministři vnitra, obrany, zahraničí, financí, průmyslu, zemědělství, dopravy a zdravotnictví.