Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) bude příští rok činit zhruba 37,5 miliard korun, což je o dvě miliardy Kč více než v roce 2019. Také rozpočet pro výzkum, vývoj a inovace posílí na 37 miliard korun. Obě částky jsou bez evropských zdrojů. Dohodli se na tom dnes ministr průmyslu Karel Havlíček s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO).
Rostoucí výdaje na výzkum přivítala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. "Čím lepší úroveň vědy a vzdělávání bude, tím lepší prognózu má naše země do budoucna," řekla ČTK. Přestože Česko ve výdajích na vědu stále zaostává za evropským průměrem, je Zažímalová s rozpočtem spokojena. Absolutní částka není podle ní důležitá tak, jak jsou peníze rozdělovány a na jaké projekty. Potenciál českých vědeckých institucí, lidské zdroje i znalosti jsou samozřejmě mnohem větší, než jim umožňují peníze, které mají, dodala. Cílem ČR je zvýšit podíl výdajů na vědu a výzkum z HDP na 2,5 procenta k roku 2025 a až na tři procenta v roce 2030.
"Potvrzujeme tím, co je prioritou této vlády, a to je podpora vědy. Pouze podotýkám, že z národních zdrojů šlo ještě v roce 2015 na výzkum 27 miliard korun," uvedl Havlíček. Schillerová dodala, že do vědy a výzkumu včetně evropských peněz zamíří příští rok zhruba 48 miliard korun. "Takže to jsou astronomické částky," poznamenala. Dnešní jednání na MF bylo podle obou ministrů věcné a ladily se pouze detaily. Oba také vyloučili, že by v budoucnu výzkum a vývoj přešel jen pod resort průmyslu.
Rekordních 37 miliard korun půjde ze státního rozpočtu na vědu a výzkum, další půlmiliardu pak přidáváme na podporu českého průmyslu a jeho konkurenceschopnosti. Právě tohle přinesla má dnešní schůzka s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem? pic.twitter.com/5ZpTNv2DML
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 19, 2019
Předběžně navrhovaná částka 37,1 miliardy Kč pro resort průmyslu se tak po dnešním jednání zvýšila o dalších více než 400 milionů Kč. Z nich podle Havlíčka zamíří 200 milionů Kč na nárokové investiční pobídky a dalších 200 milionů korun na sanace a rekultivace pro těžaře, zhruba se 23 miliony se počítá na ostatní provozní výdaje.
Havlíček dále řekl, že z rozpočtu MPO poputuje navíc zhruba 30 milionů korun na zavádění televize prostřednictvím krajů pro sociální zařízení, například domovy důchodců. Přechod na digitální televizi může být podle Havlíčka nedostupný pro některé pečovatelské domy a domovy důchodců, MPO už o tom jedná s kraji. "Mělo by to být vyřešeno, aby ti lidé na Vánoce neměli problém s televizí," uvedl. Další pět milionů korun zamíří na podporu inovační strategie Česká republika země pro budoucnost.
Výdaje ministerstva průmyslu a obchodu by měly v roce 2020 proti letošnímu roku stoupnout i s evropskými zdroji o 24 procent přibližně na 49,1 miliardy korun, tedy asi o deset miliard Kč. Bude ale záležet na tom, jak se bude dařit čerpání, řekl dnes Havlíček.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá u všech ministerstev také se snížením počtu pracovních míst o deset procent. Havlíček již dříve potvrdil, že se budou o pět až deset procent redukovat i na ministerstvu a téměř ve všech 30 organizacích, které s ním souvisejí.
Související
Turek se má stát ministrem, koalice ho nechává na seznamu
Motorem růstu nemůže být stát, ale privátní sektor, řekl Havlíček. Vláda bude do Vánoc, věří Schillerová
Karel Havlíček , Alena Schillerová , ministerstvo průmyslu , státní rozpočet , Vědci
Aktuálně se děje
před 41 minutami
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
před 1 hodinou
Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem
před 3 hodinami
Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině
před 4 hodinami
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
před 5 hodinami
Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka
před 5 hodinami
Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil
před 7 hodinami
Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné
před 7 hodinami
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
před 8 hodinami
Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas
před 9 hodinami
Soud poprvé rozhodoval v případu únosu chlapce ze Zlínska. Verdikt nepřekvapil
před 9 hodinami
Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě
před 10 hodinami
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
před 10 hodinami
Klíčové jednání se blíží. Lídři EU rozhodnou o financování půjčky pro Ukrajinu, proti je Maďarsko, Slovensko i Česko
před 11 hodinami
Trump nařídil úplnou námořní blokádu tankerů mířících do a z Venezuely
před 12 hodinami
Trump pogratuloval Babišovi. Připomněl mu letouny F-35
před 13 hodinami
Výhled počasí až do Štědrého dne. Bílé Vánoce by přinesl jen zázrak
včera
Vražda spáchaná synem. Policie má jasno, jak zemřel režisér Reiner
včera
Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci
včera
Tragická událost v Kadani. Dítěti už nepomohli ani záchranáři
včera
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.
Zdroj: Jakub Jurek