Praha - Češi jsou se členstvím v Evropské unii spokojeni čím dál méně, ukázal dubnový průzkum společnosti STEM zveřejněný v pondělí. Zatímco v únoru 2009 bylo se členstvím v EU spokojeno 69 procent, v lednu 2010 to bylo 65 procent Čechů a dubnové výsledky z letošního roku hlásí 50 procent spokojených.
Časová řada, která zachycuje vývoj spokojenosti českých obyvatel s tím, že jsme se v roce 2004 stali členy EU, ukazuje od roku 2005 výkyvy.
K poklesům až takřka na hranici 50 procent docházelo zejména v dobách poznamenaných spory a problémy. Duben 2007, kdy byla spokojenost Čechů se vstupem do EU na 52 procentech, provázelo komplikované sestavování vlády Mirka Topolánka (ODS), v říjnu 2008 respondenti svými odpověďmi (52 procent spokojených) podle STEM reagovali na rozhodnutí Ústavního soudu, které znemožnilo konání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny.
V únoru 2009 bylo spokojeno s evropským členstvím 69 procent Čechů. Agentura STEM to zdůvodňuje zahájením českého předsednictví. Pokles, který přišel letos a zastavil se na 50 procentech, zase STEM odůvodňuje finančními problémy některých zemí eurozóny.
Méně než polovina respondentů (49 procent) by v případě nového referenda o vstupu České republiky do EU hlasovalo pro. V listopadu loňského roku to bylo 59 procent, v říjnu 2006 to bylo 61 procent.
Nejspokojenější s členstvím v Evropské unii jsou podle průzkumu stoupenci TOP 09 (68 procent), za nimi následují zastánci ODS (66 procent). Příznivců VV je spokojeno podle průzkumu 55 procent, o deset procent méně spokojených následuje z řad voličů ČSSD. Nejméně spokojených je se členstvím v EU zastánců komunistů, a to 28 procent. Spokojenost se členstvím provází i nedobré mínění Čechů o fungování Evropské unie. Ani ne polovina lidí (48 procent) věří, že Evropská unie funguje na základě demokratických principů. V názoru na racionalitu a efektivitu rozhodování EU je veřejnost ještě kritičtější. Jen necelá třetina lidí (31 procent) je přesvědčená, že rozhodování evropských legislativců je promyšlené, pružné a hospodárné.
Pozitivní názory na fungování EU mají především mladí lidé ve věku 18 až 29 let, starší generace nad 60 let se k němu staví negativně. Průzkum provedla agentura STEM ve dnech 31. března až 8. dubna tohoto roku mezi 1286 respondenty staršími 18 let. Vzorek vybrala agentura metodou kvótního výběru.
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák