Soudní poplatky porostou. O kolik?

"Cílem novely zákona o soudních poplatcích je zejména přizpůsobení výše soudních poplatků cenové a mzdové hladině a současně koncepční přehodnocení některých položek sazebníku," uvádí ministerstvo spravedlnosti, předkladatel předlohy.

Sazby soudních poplatků se naposledy upravovaly v roce 2000, vzhledem k růstu průměrné hrubé měsíční mzdy tak poplatky ve své současné výši neplní podle ministerstva v dostatečné míře svoji regulační a preventivní funkci. Proto počet souzených případů roste, připomíná rezort.

Nově budou lidé platit za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby s návrhem na náhradu nemajetkové újmy do částky 200 tisíc korun poplatek dva tisíce korun a v částce vyšší než 200 tisíc korun poplatek ve výši jednoho procentního bodu.

"Náklady na soudní řízení se zvýší, účelem ale rozhodně není znesnadnit přístup ke spravedlnosti. Tato legislativní úprava počítá s řadou případů, kdy se soudní poplatky buď nevybírají vůbec, nebo je soud může lidem odpustit," řekla k novele šéfka ústavně-právního výboru sněmovny Karolína Peake (VV).

Placení se díky přijatému pozměňovacímu návrhu poslance Stanislava Polčáka (TOP 09) vyhnou ti, kteří podají návrh na zahájení řízení o náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím veřejné moci, například rozhodnutím o vazbě nebo ochranném opatření.

Od placení poplatku se osvobozují také státní fondy, navrhovatelé v řízení o určení výživného, navrhovatelé v řízení o náhradu škody na zdraví nebo neprovdané matky, které žádají o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím.