Poslanci pustili do dalšího čtení zákon o třetím odboji i zdražení pobytu v nemocnici

Praha - Sněmovna v pátek po dlouhých debatách poslala do závěrečných čtení diskutovaný návrh na zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici i zákon o třetím odboji. Stejně jako v prvním čtení, i páteční projednávání předloh budilo mezi poslanci silné emoce.

Poslanecká sněmovna propustila návrh zákona o protikomunistickém odboji do třetího čtení po více než dvouhodinovém projednávání a obstrukcích komunistických poslanců. Proti předloze se ostře postavila KSČM, která svou kritiku zákona spojila s kritikou vlády premiéra Petra Nečase (ODS).Návrh počítá s tím, že osvědčení protikomunistického odbojáře nebudou moci získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok na něj by podle předlohy neměli mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období pražského jara. Odbojáři současně získají i pamětní odznak.Naopak osvědčení odbojáře a postavení válečných veteránů mají získat ti, kteří s komunistickým režimem bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své postoje vězněni nejméně tři roky, minimálně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Ti, kdo vyvíjeli podobnou činnost v menší míře, by měli mít nárok na osvědčení účastníka odporu proti komunismu.Sněmovnou prošel i druhý sledovaný zákon, tentokrát z dílny ministerstva zdravotnictví. Podle nové úpravy si pacienti za pobyt v nemocnici zřejmě připlatí. Za den hospitalizace by se mělo místo nynějších 60 korun platit 100, norma počítá i s určením standardu a nadstandardu či s vyřazením léků do 50 korun z úhrad.S novelou zákona nesouhlasí opozice, páteční jednání však bylo klidnější než projednávání normy v prvním čtení, které trvalo mnoho hodin a jednou bylo dokonce přerušeno."Jedním z cílů novely je vytvoření legálního prostoru pro poskytování zdravotní péče, na kterou si pojištěnec může připlatit. Jde o takzvanou ekonomicky náročnější péči," promluvil v diskusi o zavedení standardu a nadstandardu ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Konkrétnější vymezení standardu přinese až zákon o zdravotnických službách, který ministerstvo připravuje.Do původního návrhu zákona poslanci včlenili řadu změn, na nichž se dohodl zdravotní výbor sněmovny, a mají podporu koalice. Podle ministra by mělo dojít ke změně regulačního poplatku za položku na receptu na poplatek za recept ve výši 30 korun. Z úhrad však zároveň vypadnou léky do 50 korun. Léky, které jsou pod touto hranicí, si tedy pacienti zaplatí zcela sami.Do třetího čtení v pátek prošla také senátní novela zákona o půdě, která počítá se zavedením lhůty, v níž se domnělý vlastník pozemku může obrátit na soud. Jejím cílem je urychlit spory o vlastnictví pozemků, protahující se kvůli nečinnosti lidí, kteří si na ně dělají vlastnické nároky.V současné době se domnělý vlastník půdy obrací na soud v případě, že pozemkový úřad neuzná jeho nárok na daný pozemek. Doba, ve které se má na soud obrátit, však není nijak stanovená. Novela zákona proto počítá se zavedením lhůty, ve které se domnělý vlastník pozemku může na soud obrátit.Nakonec poslanci zamítli zákon, který měl zajistit větší příjmy obcím. Novelu, která by jim garantovala příjmy z výroby energie na jejich území, zamítla sněmovna v prvém čtení.

Související

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna třetí odboj

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy