Expert: Blokády by byly protiústavní

"Náš ustálený výklad říká, že jediný ústavní základ pro stávku je Listina základních práv a svobod. Tam je známé ustanovení článku 27 odst. 4, a to si vyžaduje provedení zákonem. Jediný zákon, který to provádí, je známý zákon o kolektivním vyjednávání. To vše je navíc v hlavě čtvrté, což jsou hospodářská a sociální práva a to už z hlediska ústavního práva předurčuje, že jakákoliv stávka nemůže být politická, ale musí být hospodářská nebo sociální," řekl Mediafaxu Klíma. Podle něj je české ustanovení o pořádání stávky v souladu s mezinárodními pakty, především pak s pravidly Mezinárodní organizace práce (ILO) v Ženevě.

"Pokud odborový svaz vyhlásí podle zákona o kolektivním vyjednávání stávku, tato stávka může být zákonná, nebo nezákonná, pakliže nebyl dodržen zákon. V žádném případě stávka jako hospodářské opatření nesmí vyběhnout mimo rámec podniku. Nesmí se dostat na veřejné prostranství,“ řekl Klíma s odkazem na plány odborářů zablokovat dopravu v Praze.

"To znamená, jestliže například dopravci vyhlásí stávku a zastaví dopravu, tak samozřejmě ohrozí veřejnost, ale ta stávka může být zákonná. Oni nepracují, tedy nic nejezdí. To může být podle zákona. Jestliže však se někdo rozhodne, že zablokuje dopravu, je to naprosto mimo ústavu, mimo zákon a tedy jednoznačně protiústavní, protože jakékoliv shromáždění musí být oznámeno a koná se podle shromažďovacího zákona," uvedl Klíma. Žádná dopravní tepna navíc podle něj nemá charakter veřejného prostranství, ale veřejné komunikace, která je předurčena k dopravě, ne ke shromaždování. "Každá blokáda je tak společenská svévole, je protiústavní a ohrožuje svobodu jiných,“ prohlásil Klíma.

Podle něj by bylo možné, aby i soukromé osoby žádaly případnou náhrady škody a ušlého zisku způsobené ohlášenou blokádou, po oficiálním organizátorovi blokády. "Škody by bylo možné žádat po tom, kdo se v tomto případě společensky zviditelňuje, což jsou deklarované odborové svazy. Pachatel je známý," uvedl Klíma.