Poslanci si při cestě do sněmovny zasportovali, někteří se i zapotili

Praha - Hlavní město je mnohem volnější než v běžné všední dny, libovali si poslanci, kteří přicházeli v den dopravní stávky na čtvrteční schůzi sněmovny. Někteří došli pěšky, další dojeli na skútru a napříč politickým spektrem byla řada z nich zpocená.

Pěšky přišel ke sněmovnímu vchodu premiér Petr Nečas (ODS), který si nasadil sako až ve chvíli, kdy spatřil čekající novináře. Na poznámku, že je trochu zpocený, reagoval: "To už tak bývá, když musíte jít v obleku."

Premiér uvedl, že urazil trasu "částečně autem, ale většinou pěšky". Po krátkém zamyšlení přiblížil, že ušel zhruba tři kilometry. Jestli si bude podobnou tříkilometrovou procházku dávat pravidelně, agentuře Mediafax prozradit nechtěl. Reagoval jen s úsměvem: "Je to zdravé".

Nečas okomentoval i průběh stávky: "Všichni s tím počítali, z tohoto pohledu se ukazuje, že vláda použila žaloby a soud vydal předběžné opatření, protože tím umožnila všem subjektům i občanům se lépe připravit." Před celkovým hodnocením protestu chtěl ale počkat na odpolední špičku.

"Šlo se mi dobře, mám to naštěstí kousek, asi čtvrthodinku. Bydlím nahoře na Hradčanské," zmínil Jiří Dolejš (KSČM). Přišel celý mokrý a připustil, že se bude muset převléknout. Dodal ale, že to byla příjemná procházka.

Z nedalekého Klárova přišla také Kateřina Klasnová (VV). "Šla jsem pěšky, cestu jsem měla příjemnou a rychlou," řekla Mediafaxu a spěchala řídit schůzi. Pár minut po ní dorazil i její manžel Vít Bárta (VV). "Doufal jsem, že ji cestou doženu, že vyběhnu o pár minut za ní, ale bohužel, moje žena je velmi rychlá," vysvětloval novinářům, proč manželé přišli každý zvlášť.

"Měl jsem krásnou procházku ranní Prahou," zmínil bývalý ministr dopravy a připojil: "Myslím si, že vše probíhá velmi důstojně. Je potřeba poděkovat všem, kteří na jedné straně ustoupili z radikálních požadavků a chovají se zodpovědně, a z druhé strany, pokud mají nějaký názor, to ho projevují kultivovanou cestou."

Pěší výpravu přivedl do sněmovny předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík (STAN). Jeho klub přišel v červených tričkách s nápisem "Odpovědní pracují" na hrudi. "Praha je volná, všude je prázdno, skvěle jsme se potkali a dali si ranní kávu a prošli jsme se po Praze. Odboráři nikde," pochvaloval si s tím, že vyrazili ze stanice metra Malostranská.

"Odboráři přispěli k tomu, že vláda je stmelenější, Věci veřejné začaly být konstruktivní. Myslím, že stávka má své první výsledky a je třeba odborům poděkovat," pochvaloval si Gazdík.

Na skútru přijel Viktor Paggio (VV): "Jelo se mi krásně, ale na tom skútru je to naštěstí úplně jedno, jestli je doprava ucpaná, nebo ne. Jezdím ze Žižkova, mám to přes řeku kousek, tak šest minut." Paggio podle svých slov jezdí pravidelně. "Je krásné počasí, tak jezdím na skútru, i když není stávka," uvedl s tím, že se mu líbil i zvýšený počet lidí na kolech.

V rozedraném triku na skútru přijel i Jan Vidím (ODS), který se do obleku převlékl až ve sněmovně. Babeta dovezla z Košíř před bránu dolní komory parlamentu Petra Skokana (VV). "Já na ní jezdím už třicet let a tady v Praze, když je dobré počasí, je to ideální dopravní prostředek," zmínil.

Skokan si ale zároveň posteskl: "Dneska jsem si to ani neužil. Nejvíc si to užiju, když jsou kolony, kterými se můžu prodírat, mezi auty, ve kterých lidé sedí zavření jako v plechovkách. Tentokrát byla ale doprava velice mírná. Kolegové můžou mír radost, protože ani na Den země nevytáhlo tolik lidí kola a jednostopá vozidla."

Různé cesty do sněmovny zvolili sociální demokraté. "Jel jsem s kolegou. Abychom nekomplikovali dopravu, takže jsme se dohodli čtyři, abychom vůz plně obsadili. Jeli jsme z Prahy 4," přiblížil Jeroným Tejc (ČSSD) a připojil: "Praha je výborná, v 5:45 to trvalo asi 15 minut."

Víc než hodinu naopak trvala pěší túra Ivana Ohlídala (ČSSD), který vyrazil z Dejvic. "Vyrážel jsem před čtvrt na osm. Byla to docela příjemná procházka, ale každý den se to samozřejmě nedá realizovat, to by byly velké časové ztráty," uvedl poslanec. Při pohledu na hustotu provozu si nakonec říkal, že mohl jet i autem, pěší cestu ale zvolil raději jako jistotu. "Nakonec to byla docela dobrá procházka," uzavřel.

Stávkový den se projevil i ve sněmovní šatně, kde bylo kolem deváté zhruba patnáct jízdních kol. "V jiné dny tu bývá tak jedno," řekla Mediafaxu místní šatnářka.

Čtvrteční program sněmovny začal písemnými interpelacemi na členy vlády. Od 11 hodin má přijít na řadu mimořádná schůze ke kauze ProMoPro, která se týká ministra obrany Alexandra Vondry (ODS).

 

Související

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna stávka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy