Zmocněnkyně pro lidská práva se obula do novely zákona upravující střídavou péči

Novela zákona o rodině směřuje k posílení institutu střídavé výchovy tím, že budou mít soudy nově povinnost svěřit dítě do střídavé výchovy. Podmínkou přitom je, aby oba rodiče byli způsobilí dítě vychovávat, mají o výchovu zájem a bude-li střídavá výchova v zájmu dítěte. V takové situaci má být rozhodnutí soudu o střídavé péči automatické, zatímco v současnosti jde pouze o alternativu a děti často končí pouze v péči matky."Při svěřování dětí do střídavé výchovy je nezbytné vždy ke konkrétním případům přistupovat individuálně, především a v prvé řadě s ohledem na nejlepší zájem a potřeby dítěte, dále na schopnost dítěte a rodičů střídavou výchovu zvládnout a s důrazem na dohodu rodičů o základních podmínkách střídavé výchovy," kritizuje normu Šimůnková.Střídavá výchova může být podle zmocněnkyně pro lidská práva vhodným prostředkem uspořádání práv a povinností rodičů k dítěti, klade ovšem zvýšené nároky jak na rodiče, tak na dítě. "Pokud některá ze stran není tyto nároky schopna plnit, může mít střídavá výchova velmi negativní a dlouhodobé následky," varuje Šimůnková. Fakt, že většina dětí končí po rozvodu v péči matek, navazuje podle ní na skutečnost, že se o děti většinou ženy starají víc také za manželství a získávají schopnosti, které otcům chybí."Jednou z možností, jak zvýšit podíl dětí svěřovaných do střídavé výchovy, je tak podpora otců ve vyšší účasti v péči o děti už od narození," radí Šimůnková. O problému lze vést debatu, ale jinak považuje návrh novely zákona o rodině za zbytečnou.Pikantní je přitom skutečnost, že své stanovisko zaslala prostřednictvím vládního tiskového oddělení, které se od jejích slov distancuje. Novinářům dokonce poslalo upozornění, jak mají s textem nakládat. "Stanovisko zmocněnkyně pro lidská práva nevyjadřuje stanovisko vlády nebo předsedy vlády," varoval Jakub Stadler z tiskového odboru Úřadu vlády.